9.8.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 204/120

1.1

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) uznává významný pokrok, jehož Bývalá jugoslávská republika Makedonie (BJRM) dosáhla v rozvoji a stabilizaci vztahů s EU i s jejím cílem nakonec do Unie vstoupit. Udělení statusu kandidátské země je uznáním dosaženého pokroku. EHSV tento pozitivní vývoj oceňuje, a to na pozadí politických, hospodářských a společenských následků konfliktů v tomto regionu, všech výzev přechodného období i provádění rámcové dohody z Ochridu.

1.2

EHSV je připraven Bývalou jugoslávskou republiku Makedonie podporovat v jejím úsilí o zahájení přístupových jednání s EU co nejdříve, pokud možno již v roce 2008.

1.3

S přihlédnutím k závazku EHSV a zástupců hospodářských a sociálních zájmových skupin v rámci Bývalé jugoslávské republiky Makedonie posílit dialog a spolupráci mezi organizovanou občanskou společností v EU a BJRM, je pro vstup Bývalé jugoslávské republiky Makedonie do Evropské unie potřeba připravit podmínky. V tomto procesu hraje velmi významnou roli vytvoření smíšeného poradního výboru spolu s EHSV. Identifikace členů tohoto smíšeného orgánu, pocházejících z Bývalé jugoslávské republiky Makedonie, by měla být výsledkem otevřeného, transparentního a demokratického procesu.

1.4

V rámci vstupu do EU EHSV zdůrazňuje klíčovou roli občanské společnosti v Bývalé jugoslávské republice Makedonie při utváření, provádění a sledování veřejných politik a legislativy (reformní program) zaměřených na přijetí acquis EU. Aby mohla tento proces podporovat, měla by se občanská společnost v Bývalé jugoslávské republice Makedonie účastnit přístupových jednání.

1.5

Různé federace odborových svazů by měly existovat vedle sebe a měly by mít stejné postavení. Aby se k dosažení tohoto cíle vytvořil vhodný prostor, je třeba přijmout zvláštní zákony o odborech a přehodnotit a snížit současný požadavek na odbory (organizovat 33 % pracovníků), aby se z nich v kolektivním vyjednávání mohli stát sociální partneři. To by významně přispělo k posílení sociálního dialogu a plnému respektování práv odborů.

1.6

Mělo by se umožnit vytváření svazů zaměstnavatelů a podporovat spolupráce mezi nimi a mělo by dojít k revizi legislativního rámce, aby se stanovila jasná kritéria pro jejich účast v Hospodářské a sociální radě (ESC).

1.7

Měla by se posílit úloha Hospodářské a sociální rady Bývalé jugoslávské republiky Makedonie; měla by se stát reprezentativnější, a to účastí všech zainteresovaných stran, včetně organizací občanské společnosti. To by vytvořilo pevný institucionální základ pro uskutečňování smysluplného dialogu o hospodářských a sociálních otázkách v pravém partnerství. Aby k tomu mohlo dojít, je třeba připravit nový právní rámec počítající se zapojením dotčených stran a neprodleně jej přijmout.

1.8

EHSV vyjadřuje vážné znepokojení nad extrémně vysokou mírou chudoby a nezaměstnanosti a vyzývá vládu Bývalé jugoslávské republiky Makedonie, aby zajistila účinné politiky pro boj s chudobou a posílení sociální soudržnosti.

1.9

Rozdělování národních zdrojů i prostředků z fondů EU by se mělo více zaměřit na chudé a mělo by být založeno na solidaritě a sociální soudržnosti, aby se snížily regionální a etnické rozdíly. Pro zlepšení situace Romů jsou potřebná konkrétní opatření.

1.10

EHSV vítá vynaložené úsilí a přijetí vládní strategie spolupráce s občanskou společností jako krok k poskytování příznivého prostředí pro rozvoj organizované občanské společnosti a jako přínos pro smysluplný a konstruktivní občanský dialog.

1.11

Stejně jako u zvýšené občanské účasti by se mělo posílit postavení sociálních a občanských partnerů. V tomto ohledu je důležitým aspektem mechanismus přímé a nepřímé pomoci vlády Bývalé jugoslávské republice Makedonie. Ve školách by pak měly být zavedeny konkrétní vzdělávací programy o úloze občanské společnosti.

2.1

Dne 9. dubna 2001 podepsala Bývalá jugoslávská republika Makedonie jako první ze západobalkánských zemí dohodu o stabilizaci a přidružení (formou výměny dopisů), která vstoupila v platnost 1. dubna 2004.

2.2

O členství v EU požádala bývalá jugoslávská republika Makedonie oficiálně dne 22. března 2004. Dne 9. listopadu 2005 vydala Evropská komise k této žádosti kladné stanovisko a 16. prosince 2005 se Evropská rada rozhodla udělit jugoslávské republice Makedonie status kandidátské země.

2.3

Na čtvrtém zasedání společné Rady EU a bývalé jugoslávské republiky Makedonie o stabilizaci a přidružení konané dne 24. července 2007 byl zaznamenán výrazný závazek ke zrychlení tempa reforem. Rada stabilizace a přidružení dále podpořila vytvoření smíšených poradních výborů s EHSV a Výborem regionů.

2.4

Poslední zpráva o pokroku v Bývalé jugoslávské republice Makedonie zveřejněná 6. listopadu 2007 zhodnocuje pokrok dosažený v různých oblastech, ale také vyjmenovává zbylé vážné výzvy, jimž bude muset tato země čelit.

2.5

V rámci očekávaného zahájení přístupových rozhovorů zdůrazňuje EHSV klíčovou úlohu občanské společnosti. Proto se toto stanovisko bude zaměřovat na občanskou společnost v Bývalé jugoslávské republice Makedonie a její prostředí, příležitosti a výzvy; sociální a občanský dialog v zemi; vztahy s EU a zeměmi západního Balkánu.

3.1

Občanská společnost se zrodila na konci 19. a na počátku 20. století a měla silný vliv na celý společenský rozvoj. Literární a kulturní kruhy, dobročinné ústavy a další občanské iniciativy byly východiskem pro vznik kulturních, sportovních a jiných profesních organizací. Během období socialismu nad nimi vládla politická kontrola. Získání nezávislosti v roce 1990 a období přechodu k parlamentní demokracii bylo silným impulzem k posílení úlohy občanské společnosti v zemi.

3.2

Obnovení občanské společnosti v Bývalé jugoslávské republice Makedonie na počátku devadesátých let minulého století bylo silně a pozitivně ovlivněno politickým vývojem v zemi a umožnilo vznik nezávislé, mnohostranné a na služby orientované občanské společnosti. Dalším specifickým rysem je zde hodnotově orientovaný charakter občanské společnosti, která je do velké míry usměrňována silným normativním přístupem.

3.3

Makedonskou občanskou společnost charakterizuje omezení co do šířky a hloubky účasti občanů. Ačkoli ze strany obyvatel Bývalé jugoslávské republiky Makedonie dochází ke zvyšování počtu nestranických politických akcí, pouze menší část občanů (méně než 30 %) se účastní občanských aktivit (charitativních sbírek, členství v organizacích občanské společnosti, dobrovolných prací, kolektivní činnosti v rámci komunit atd.).

4.1.1

Rámcová dohoda z Ochridu (1), uzavřená v srpnu 2001, a právní stát patří mezi klíčové faktory politické stability země. Rámcová dohoda z Ochridu přispěla k řešení složitých problémů spojených s diverzitou v Bývalé jugoslávské republice Makedonie. Pomohla také položit základy stability a rozvoje a nastavila tempo politického, sociálního, hospodářského a interetnického života.

4.1.2

Po parlamentních volbách v roce 2006 a vytvoření nové pravostředové vlády bylo třeba nové rovnováhy. Je nutné, aby se vláda věnovala politickému dialogu a zajistila si podporu všech politických sil k provádění agendy EU v Bývalé jugoslávské republice Makedonie. Dochází k pokroku v konstruktivním politickém dialogu o otázkách, které mají zásadní národní význam. Tento pokrok však může být zbrzděn trvalým politickým napětím, jež brání lepší správě věcí veřejných i budování dobře fungujících demokratických institucí.

4.1.3

Došlo k výraznému pokroku při provádění legislativní části rámcové dohody z Ochridu, jejíž ustanovení byla po přijetí pozměňovacích návrhů parlamentem začleněna do Ústavy, i u spravedlivého zastoupení různých společenských skupin ve veřejné správě. Procento obyvatel vnímajících interetnické vztahy jako nejzávažnější problém země se snížilo ze 41,4 % v červenci 2001 na 1,4 % v březnu 2007. V lednu 2005 hodnotilo interetnické vztahy jako velmi špatné 19,7 % občanů oproti 7,6 % obyvatel v březnu 2007 (2).

4.1.4

Zaznamenává se pokrok u osvěty určené pro komunity, spravedlivého zastoupení a decentralizace. Vzhledem k tomu, že dohoda představuje jakýsi „rámec“, je zde prostor pro různý výklad a případné požadavky na doplňující opatření. Mohlo by dojít k objevení nových výzev, pokud jde o používání jazyků (Jazykový zákon, dvojjazyčnost Skopje), status etnické albánské skupiny bývalých bojovníků, územní členění (Kičevo 2008) a postavení menších a rozptýlených komunit, např. turecké, romské, srbské, bosenské a vlašské, které tvoří 10,6 % populace.

4.1.5

Situace romské komunity stále vyvolává znepokojení, přestože je Makedonie jedním ze závazných účastníků „Dekády romské inkluze 2005-2015“.

4.1.6

V minulosti přistupovala Bývalá jugoslávská republika Makedonie (velmi) zvolna k posilování právního státu, hlavně kvůli strukturálním slabinám v provádění zákonů i u soudů, kvůli zpolitizované a slabé státní správě, korupci a organizovanému zločinu. Dnes můžeme v těchto oblastech sledovat jistý pokrok. Právní rámec pro posílení nezávislosti a efektivity soudní moci je z velké části zaveden, neboť v prosinci 2005 došlo ke změnám Ústavy. Boj s korupcí považuje vláda Bývalé jugoslávské republiky Makedonie za jeden z nejdůležitějších bodů svého programu. V květnu 2007 byl přijat nový národní program prevence a potlačování korupce. Nicméně je stále třeba silné politické vůle ke zvýšení úsilí v účinném boji s korupcí.

4.2.1

Bývalá jugoslávská republika Makedonie byla v porovnání s ostatními republikami Jugoslávské federace nejméně rozvinutá a její hospodářství bylo po dobu šesti let před získáním nezávislosti v úpadku. Pro první léta po získání nezávislosti byla typická makroekonomická nestabilita a zvyšování rozpočtového schodku. Krize v regionu, řecké embargo, sankce OSN proti Federativní republice Jugoslávie a kosovská krize negativně ovlivnily hospodářskou a politickou situaci v Bývalé jugoslávské republice Makedonie a přímo přispěly k její neschopnosti soustředit se na vlastní politické a hospodářské reformy.

4.2.2

Dnes se Bývalá jugoslávská republika Makedonie těší relativní makroekonomické stabilitě, založené na širším konsenzu o ekonomické politice, a je na cestě k větší míře liberalizace obchodu (je členem WTO a CEFTA). Přesto zde nedochází k náležitému hospodářskému rozvoji.

4.2.3

Výsledkem je vysoká míra chudoby – 29,8 % populace Bývalé jugoslávské republiky Makedonie je pod hranicí chudoby. Chudoba přímo souvisí s mimořádně vysokou nezaměstnaností (36 %).

4.2.4

Chudoba, sociální vyloučení a vysoká nezaměstnanost spolu se špatně fungujícím trhem práce jsou (negativní) důsledky nízkého hospodářského růstu (kolem 4 %), neodpovídající struktury podniků (hlavně nízká výkonnost MSP), strnulosti pracovního trhu, slabého vzdělávacího systému a vysokého růstu populace. Dosud vláda k řešení chudoby často používala opatření sociální péče s absencí aktivní politiky zaměstnanosti.

4.2.5

7 % růst HDP, zaznamenaný v prvním čtvrtletí 2007, by mohl nicméně být tím dlouho očekávaným počátkem cyklu dynamičtějšího hospodářského rozvoje.

4.3.1

Pro společenské vztahy je charakteristický obecně rozšířený nedostatek důvěry, tolerance a smyslu pro obecné blaho. Je zde nízká úroveň důvěry ve státní instituce. V posledním roce však došlo k nárůstu důvěry vládě.

4.3.2

Podle přehledu Světového výzkumu hodnot (World Values Survey) odpovídá toleranci údaj 2,08, což znamená, že pro společnost v Bývalé jugoslávské republice Makedonie je charakteristická nízká úroveň tolerance. Je zde vysoká úroveň netolerance vůči okrajovým sociálním skupinám, jako jsou konzumenti drog, alkoholici, homosexuálové či Romové. Smysl pro obecné blaho posuzovaný neochotou platit za veřejné služby (doprava, voda atd.), daně, či skrze využívání státních dávek, je také na nízké úrovni.

5.1.1

Svobodu shromažďování zaručuje Ústava (čl. 20) a právní úprava ve smyslu zákona o shromažďování občanů a sdruženích přijatá v roce 1998.

5.1.2

Pro činnost odborů a sdružení zaměstnavatelů chybí zákonné předpisy, jelikož ji upravuje pouze několik málo článků pracovně právních předpisů a podnikového práva. Je naléhavě nutné vytvořit rovné podmínky pro sociální partnery, především z důvodu zajištění jejich nezávislosti. Činnost obchodních komor se řídí zvláštním zákonem.

5.1.3

I přes nedávné zlepšení (darovací zákon a zákon o sponzorování atd.) jsou překážkou dalšího rozvoje zákony o zdanění organizací občanské společnosti a daňových úlevách na dobročinnost.

5.1.4

Připravuje se nový zákon o shromažďování občanů a sdruženích. Nejvýznamnější očekávané změny jsou: další zlepšení práv k zakládání organizací občanské společnosti, úprava jejich hospodářské činnosti a zavedení právního postavení veřejně prospěšných organizací.

5.2.1.1

Organizovaná občanská společnost v Bývalé jugoslávské republice Makedonie se skládá z odborů, občanských organizací a obchodních komor dohromady s církvemi a náboženskými komunitami. Sdružení zaměstnavatelů jsou v zemi novým jevem a obchodní komory (dvě z nich existují na celostátní úrovni: Hospodářská komora Makedonie, SKM, a Unie hospodářských komor, USKM) jsou nadále vnímány jako zástupci soukromého sektoru.

5.2.1.2

Vztah mezi zaměstnavatelskými organizacemi je ztížen skutečností, že pouze jedna z nich (Sdružení zaměstnavatelů Makedonie, ZRM) je členem Hospodářské a sociální rady Bývalé jugoslávské republiky Makedonie (HSR). Druhá, Konfederace zaměstnavatelů Makedonské republiky (KRM), usiluje o otevřenější a vstřícnější přístup ze strany HSR Bývalé jugoslávské republiky Makedonie.

5.2.1.3

Odbory se sdružují do čtyř konfederací: Federace odborových svazů Makedonie (SSM), Konfederace nezávislých odborů (KNS), Konfederace odborových organizací Makedonie (KSS) a Svaz svobodných a samosprávných odborů (UNS). Pro jejich vzájemné vztahy je charakteristická rivalita a někdy i osobně motivované nepřátelství. To výrazně oslabuje jejich vyjednávací pozici, zvláště vůči vládě.

5.2.1.4

V zemi je registrováno 5289 organizací občanské společnosti (2003). Jako složky občanské společnosti jsou zastoupeny takřka všechny sociální skupiny; slabší účast mají chudé, venkovské a etnické komunity, obzvláště etničtí Albánci. Značný počet organizací (43 %) je soustředěn v hlavním městě Skopje. Ve venkovských oblastech organizace občanské společnosti téměř neexistují.

5.2.2.1

V Bývalé jugoslávské republice Makedonie existuje kolem 200 subjektů zastřešujících organizace občanské společnosti. Většina organizací je členy svazu, federace, platformy či jiného zastřešujícího subjektu na základě typu OOS či cílové skupiny. Tyto zastřešující subjekty hrají významnou roli v upevňování civilního sektoru v zemi.

5.2.2.2

Na občanskou společnost v Bývalé jugoslávské republice Makedonie je kladen náročný úkol, aby se zaměřila na komunikaci, koordinaci a spolupráci. Interakce/dialog mezi zaměstnavateli, odbory a jinými OOS prakticky neexistuje. Avšak pozitivním příkladem je v této oblasti Občanská platforma Makedonie s 29 členy.

5.3.1

Silnou stránkou občanské společnosti v Bývalé jugoslávské republice Makedonie je posilování postavení občanů; vysoce si cení míru, rovnosti mezi pohlavími a udržitelnosti životního prostředí.

5.3.2

Nejvýraznější působení občanské společnosti probíhá v oblasti posilování postavení občanů, zvláště žen a okrajových sociálních skupin. Došlo ke zvýšení účasti žen ve veřejném životě (v Parlamentu, obecních zastupitelstvech a organizacích občanské společnosti).

5.3.3

V období mezi rokem 1996 a 2001 byly v čele dění ekologické organizace, jež pilnou obhajobou problematiky udržitelnosti životního prostředí způsobily, že ji vláda zařadila do hlavního proudu své činnosti. Tyto organizace i nadále mají skutečný potenciál sehrát v budoucnu pozitivní úlohu.

5.3.4

Pluralita je mezi všemi hlavními subjekty organizované občanské společnosti v Bývalé jugoslávské republice Makedonie zavedena i v praxi, ačkoli by se měla dále rozvíjet a posilovat schopnost pro dialog mezi odvětvími.

5.3.5

Slabá místa občanské společnosti v Bývalé jugoslávské republice Makedonie jsou: snaha o vymýcení chudoby, transparentnost a autoregulace, demokracie v praxi, vzájemně netečné vztahy mezi občanskou společností a soukromým sektorem a nedostatečné zdroje a malá rozmanitost finančních zdrojů (dnes je zde velká závislost na zahraničních sponzorech).

5.3.6

Odkaz minulosti v kombinaci s odlišným postavením a vzájemnými přístupy aktérů k sobě (i ke státu), jež mají často emocionální nádech, představují závažnou překážku dialogu i činům.

5.3.7

Církve a náboženské komunity požívají vysoké důvěry veřejnosti, která je spíše průměrná u občanských organizací a nízká u obchodních komor a odborů – zde kvůli dojmu, že se zhoršuje pozice pracujících a kvůli nedostatečné činnosti odborů.

6.1.3

Proti této situaci mají vážné námitky zaměstnavatelské organizace a odbory, které nejsou členy HSR, a silně její práci kritizují. Zdá se, že zde panuje všeobecná shoda i ze strany vlády, že současný právní rámec by měl být novelizován tak, aby byla jasněji stanovena kritéria účasti v HSR. Než však bude nalezeno uspokojivé řešení a nový právní rámec pro HSR, lze očekávat dlouhou diskuzi.

6.2.1

Pro první období vztahů mezi vládou a organizacemi občanské společnosti byly charakteristické účelové kontakty a dohody. Prvním krokem k institucionalizaci vztahů bylo vytvoření „jednotky občanské společnosti“ v rámci vlády v listopadu 2004.

6.2.2

V lednu 2007 byla schválena strategie pro spolupráci vlády a civilního sektoru spolu s akčním plánem její realizace. Tento dokument byl výsledkem řádného procesu konzultací.

6.2.3

Hlavní cíle této strategie jsou: účast sektoru občanské společnosti na tvorbě politik; zapojení občanské společnosti do procesu evropské integrace; vytvoření příznivějších podmínek pro fungování občanské společnosti; modernizace a vylepšení právního rámce za účelem zlepšení podmínek pro občanskou společnost; vytvoření spolupráce mezi institucemi a napříč různými sektory.

6.3.1

Všechny zainteresované strany v Bývalé jugoslávské republice Makedonie přikládají SPV s EHSV velký význam a vybízejí k jeho zřízení co nejdříve.

6.3.2

SPV o vhodném složení může být účinným nástrojem nejen pro sblížení Bývalé jugoslávské republiky Makedonie a její organizované občanské společnosti s EU, ale i pro podporu dialogu mezi organizacemi občanské společnosti na národní úrovni.

6.3.3

Je nutné, aby všechny dotčené strany vyvinuly opravdové úsilí o to, aby členové SPV z Bývalé jugoslávské republiky Makedonie byli vybíráni otevřeným, transparentním a demokratickým způsobem a aby byli legitimní a reprezentativní.

7.2.1

Evropská integrace je pro občanskou společnost v bývalé jugoslávské republice Makedonie významnou výzvou. Svým procesem přistoupení se Evropská integrace stává mocnou hnací silou dalšího rozvoje občanské společnosti. Organizace občanské společnosti jsou nositeli nových hodnot jako jsou participativní demokracie, začlenění, rovné postavení, transparentnost a odpovědnost. Mohou také hrát významnou roli prostředníka mezi tradiční, multikulturní a multietnickou balkánskou společností a postmoderní Evropou.

7.2.2

Vláda Bývalé jugoslávské republiky Makedonie začala uznávat úlohu občanské společnosti v evropském integračním procesu tím, že ji zahrnula mezi své strategické cíle.

7.2.3

Po zavedení CARDS (programu pomoci Společenství pro obnovu, rozvoj a stabilizaci) v roce 2001 se podpora EU občanské společnosti zvýšila. Bylo podpořeno několik občanských iniciativ, jmenujme např. technickou pomoc při vypracování vládní strategie spolupráce s občanskou společností a podporu Makedonské občanské platformě.

7.3.1

Svým odhodláním rozvíjet bilaterální vztahy a zdravou politiku sousedství hraje bývalá jugoslávská republika Makedonie aktivní roli na poli regionální spolupráce. Je aktivním účastníkem regionálních procesů, jako je např. založení Rady pro regionální spolupráci (proces spolupráce v jihovýchodní Evropě (SEECP), Smlouva o energetickém společenství, společný evropský vzdušný prostor, Iniciativa pro spolupráci v jihovýchodní Evropě (SECI) a Středoevropské sdružení volného obchodu (CEFTA). V tomto kontextu má zvláštní odpovědnost celostátní a regionální tisk, jenž by měl pozitivně působit na rozvíjení těchto procesů.

7.3.2

Vytváření sítí na regionální úrovni a interakce je na vzestupu také v jiných oblastech, včetně občanské společnosti. Vznikají pozitivní příklady společných akcí s aktivní účastí zaměstnavatelských organizací, odborů a jiných OOS z Bývalé jugoslávské republiky Makedonie.