(1)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 (4) stanoví společně se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU (5) obezřetnostní regulační rámec pro úvěrové instituce a investiční podniky (dále jen „instituce“) působící v Unii. Tento obezřetnostní regulační rámec, jenž byl přijat v návaznosti na finanční krizi probíhající letech 2007–2008 a do značné míry vychází z mezinárodních standardů, jež v roce 2010 schválil Basilejský výbor pro bankovní dohled a jež vešly ve známost jako rámec Basilej III, přispěl ke zvýšení odolnosti institucí působících v Unii a lépe je připravil, aby mohly řešit potenciální obtíže, včetně obtíží vyplývajících z možných budoucích krizí.

(2)

Od svého vstupu v platnost bylo nařízení (EU) č. 575/2013 několikrát pozměněno, aby řešilo přetrvávající nedostatky v obezřetnostním regulačním rámci a provedlo některé zbývající prvky globální reformy finančních služeb, které jsou zásadní pro zajištění odolnosti institucí. Jako jednu z těchto změn nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2395 (6) zavedlo do nařízení (EU) č. 575/2013 přechodná opatření pro zmírnění dopadu zavedení Mezinárodního standardu účetního výkaznictví – Finanční nástroje (IFRS 9) na kapitál. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/630 (7) zavedlo v nařízení (EU) č. 575/2013 požadavek na minimální krytí ztrát z nevýkonných expozic, takzvané obezřetnostní jištění.

(3)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/876 (8) dále zavedlo do nařízení (EU) č. 575/2013 některé konečné prvky dokončeného rámce Basilej III. Ty mimo jiné zahrnují novou definici pákového poměru a kapitálovou rezervu k pákovému poměru, které brání institucím v nadměrném zvyšování páky, jakož i ustanovení o příznivějším obezřetnostním zacházení s některými aktivy v podobě softwaru a o příznivějším zacházení s některými úvěry zajištěnými důchody nebo platy, revidovaný podpůrný koeficient pro úvěry malým a středním podnikům a novou úpravu kapitálových požadavků k úvěrovému riziku pro expozice vůči subjektům, které provozují nebo financují fyzické struktury nebo zařízení, systémy a sítě, jež poskytují nebo podporují základní veřejné služby (dále jen „podpůrný koeficient pro infrastrukturu“).

(4)

Závažný hospodářský otřes způsobený pandemií COVID-19 a výjimečná opatření proti šíření nákazy měly dalekosáhlý dopad na hospodářství. Podniky čelí narušení v dodavatelských řetězcích, dočasným uzavřením a omezené poptávce, domácnosti jsou ohroženy nezaměstnaností a poklesem příjmů. Orgány veřejné moci na úrovni Unie a členských států provedly rozhodné kroky na podporu domácností a solventních podniků, aby tyto mohly odolat tomuto závažnému, avšak dočasnému zpomalení hospodářské činnosti a z toho plynoucím nedostatkům likvidity.

(5)

Instituce budou hrát klíčovou úlohu v přispívání k oživení. Zároveň budou pravděpodobně samy zasaženy zhoršující se hospodářskou situací. Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro bankovnictví) (dále jen „EBA“), zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 (9), Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro cenné papíry a trhy) (dále jen „ESMA“), zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 (10), a příslušné orgány poskytly institucím dočasný kapitál, likviditu a operační úlevu s cílem zajistit, aby instituce mohly i nadále plnit svoji úlohu při financování reálné ekonomiky i přes náročnější prostředí. Zejména Komise, Evropská centrální banka a EBA objasnily uplatňování flexibility, která je již zakotvena v nařízení (EU) č. 575/2013, vydáním výkladů a pokynů k uplatňování obezřetnostního rámce v souvislosti s onemocněním COVID-19. Tyto pokyny zahrnují interpretační sdělení Komise ze dne 28. dubna 2020 o uplatňování účetního a obezřetnostního rámce za účelem usnadnění poskytování bankovních úvěrů v EU – Podpora podnikům a domácnostem v souvislosti s krizí COVID-19. V reakci na pandemii COVID-19 Basilejský výbor pro bankovní dohled rovněž umožnil určitou flexibilitu při uplatňování mezinárodních standardů.

(6)

Je důležité, aby instituce využívaly svého kapitálu tam, kde je to nejvíce zapotřebí, a aby jim to regulační rámec Unie usnadnil a současně zajistil, aby jednaly obezřetně. Navíc k flexibilitě stanovené ve stávajících pravidlech by cílené změny nařízení (EU) č. 575/2013 a (EU) 2019/876 zajistily, aby byl obezřetnostní regulační rámec hladce propojen s různými opatřeními, která řeší pandemii COVID-19.

(7)

Mimořádné okolnosti pandemie COVID-19 a nebývalý rozsah výzev vyvolaly poptávku po okamžitých krocích k zajištění toho, aby instituce byly schopny účinně směrovat finanční prostředky podnikům a domácnostem a vstřebat hospodářské otřesy způsobené pandemií COVID-19.

(8)

Záruky poskytnuté v souvislosti s pandemií COVID-19 vládami členských států nebo jinými veřejnými subjekty, které jsou považovány za stejně úvěruschopné podle standardizovaného přístupu k úvěrovému riziku stanoveného v části třetí nařízení (EU) č. 575/2013, jsou srovnatelné z hlediska jejich účinků zmírňování rizik se zárukami poskytovanými státními vývozními úvěrovými agenturami uvedenými v článku 47c nařízení (EU) č. 575/2013. Je proto oprávněné sladit požadavky na minimální krytí pro nevýkonné expozice, na něž se vztahují záruky poskytnuté vládami členských států nebo jinými veřejnými subjekty, s požadavky na minimální krytí pro nevýkonné expozice, které využívají záruky poskytované státními vývozními úvěrovými agenturami.

(9)

V souvislosti s pandemií COVID-19 vyšlo najevo, že možnost dočasně vyloučit některé expozice vůči centrálním bankám z výpočtu celkové míry expozic instituce, jak stanoví článek 429a nařízení (EU) č. 575/2013 ve znění nařízení (EU) 2019/876, by mohla mít v průběhu krizové situace zásadní význam. Diskreční pravomoc k vyloučení těchto expozic se však začne uplatňovat až od 28. června 2021. Do uvedeného dne by tak příslušné orgány tento nástroj nemohly využívat k řešení nárůstu expozic vůči centrálním bankám, k němuž podle očekávání dojde v důsledku opatření měnové politiky, která jsou používána ke zmírnění hospodářských dopadů pandemie COVID-19. Navíc se zdá, že účinnosti tohoto opatření brání snížená flexibilita vyplývající z kompenzačního mechanismu, který je spojen s takovými dočasnými vyloučeními, což by omezovalo schopnost institucí v krizové situaci zvýšit expozice vůči centrálním bankám. To by v konečném důsledku mohlo instituci nutit ke snižování objemu svých úvěrů poskytovaných domácnostem a podnikům. Aby se zabránilo nežádoucím důsledkům souvisejícím s kompenzačním mechanismem a aby se zajistila účinnost tohoto vyloučení s ohledem na možné budoucí otřesy a krize, měl by být proto kompenzační mechanismus změněn. S cílem zajistit, aby byla tato diskreční pravomoc k dispozici již během současné pandemie COVID-19, by možnost dočasného vyloučení některých expozic vůči centrálním bankám navíc měla být k dispozici již před tím, než se v souladu s právem Unie stane dne 28. června 2021 použitelným požadavek na pákový poměr stanovený v čl. 92 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) č. 575/2013. Dokud nebudou změněná ustanovení týkající se výpočtu pákového poměru zavedená nařízením (EU) 2019/876 použitelná, měl by se článek 429a nadále používat ve znění zavedeném nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/62 (11).

(10)

V roce 2017 revidoval Basilejský výbor pro bankovní dohled výpočet hodnoty expozice pákového poměru pro nákupy nebo prodeje s obvyklým termínem dodání čekající na vypořádání tak, aby bylo zajištěno, že zacházení náležitě zohledňuje inherentní pákový efekt spojený s těmito obchody a že případné účetní rozdíly neovlivňují výpočet u institucí se srovnatelnými pozicemi. V Unii byla tato revize zavedena nařízením (EU) 2019/876. Toto příznivější zacházení je však použitelné až od 28. června 2021. S ohledem na to, že by revidovaný výpočet vhodněji odrážel skutečný pákový efekt transakce a současně by zvýšil schopnost instituce poskytovat úvěry a absorbovat ztráty během pandemie COVID-19, měly by ho instituce mít možnost dočasně uplatňovat již předtím, než začne být ustanovení zavedené nařízením (EU) 2019/876 použitelné pro všechny instituce v Unii.

(11)

Na mnoho institucí působících v Unii se od 1. ledna 2018 vztahují IFRS 9. V souladu s mezinárodními standardy přijatými Basilejským výborem pro bankovní dohled zavedlo nařízení (EU) 2017/2395 v nařízení (EU) č. 575/2013 přechodná opatření ke zmírnění potenciálně výrazného negativního dopadu vykazování očekávaných úvěrových ztrát podle IFRS 9 na kmenový kapitál tier 1 institucí.

(12)

Použití IFRS 9 během hospodářského útlumu způsobeného pandemií COVID-19 by mohlo vést k náhlému významnému zvýšení opravných položek na očekávané úvěrové ztráty, protože u řady expozic by mohlo být třeba započítat očekávané ztráty během celé doby jejich trvání. Basilejský výbor pro bankovní dohled, EBA a ESMA objasnily, že se od institucí očekává, že ve výjimečných situacích, jako je pandemie COVID-19, nebudou své stávající přístupy k očekávaným úvěrovým ztrátám uplatňovat mechanicky, ale namísto toho využijí flexibilitu, která je v IFRS 9 obsažena, například s cílem náležitě zohlednit dlouhodobé hospodářské trendy. Dne 3. dubna 2020 se Basilejský výbor pro bankovní dohled dohodl, že umožní větší flexibilitu při provádění přechodných opatření, kterými se postupně zavádí dopad IFRS 9. Aby se omezila případná volatilita regulatorního kapitálu, k níž by mohlo dojít, pokud by pandemie COVID-19 vedla k výraznému zvýšení opravných položek na očekávané úvěrové ztráty, je nezbytné prodloužit platnost přechodných opatření i v právních předpisech Unie.

(13)

Aby se zmírnily potenciální dopady, které by mohl mít náhlý nárůst opravných položek na očekávané úvěrové ztráty na schopnost institucí poskytovat klientům úvěry v době, kdy je to nejvíce zapotřebí, měla by být přechodná opatření prodloužena o dva roky a instituce by měly mít možnost v plném rozsahu zpětně zahrnout do svého kmenového kapitálu tier 1 jakékoli zvýšení opravných položek na očekávané úvěrové ztráty, které v letech 2020 a 2021 uznají za svá finanční aktiva, jež nejsou úvěrově znehodnocena. Tyto změny by přinesly další zmírnění dopadu pandemie COVID-19 na možný nárůst potřeb institucí v oblasti tvorby rezerv v rámci IFRS 9 a zároveň by byla zachována přechodná opatření pro částky očekávaných úvěrových ztrát stanovené před pandemií COVID-19.

(14)

Instituce, které se již dříve rozhodly přechodných opatření využít nebo nevyužít, by měly mít možnost toto rozhodnutí během nového přechodného období kdykoli zvrátit, s výhradou předchozího svolení jejich příslušného orgánu. Příslušný orgán by měl zajistit, aby tato zvrácení nebyla motivována důvody souvisejícími s regulatorní arbitráží. S výhradou předchozího svolení příslušného orgánu by poté instituce měly mít možnost rozhodnout se, že přestanou využívat přechodná opatření.

(15)

Mimořádný dopad pandemie COVID-19 je pozorován rovněž ve vztahu k extrémní míře volatility na finančních trzích, která spolu s nejistotou vede ke zvýšeným výnosům z veřejného dluhu, což následně vyvolává nerealizované ztráty z veřejného dluhu v držení institucí. Za účelem zmírnění značného nepříznivého dopadu volatility na trzích s dluhem ústředních vládních institucí během pandemie COVID-19 na regulatorní kapitál institucí, a tudíž na schopnost institucí poskytovat klientům úvěry, by měl být znovu zaveden dočasný obezřetnostní filtr, který by tento dopad zmírňoval.

(16)

Instituce jsou povinny denně zpětně testovat své interní modely s cílem posoudit, zda tyto modely vytvářejí dostatečné kapitálové požadavky k absorpci portfoliových ztrát. Pokud by počet nevyhovujících výsledků u požadavku zpětného testování, takzvaných překročení, převýšil určité množství za rok, vedlo by to k uplatnění dodatečného kvantitativního multiplikátoru na kapitálové požadavky k tržnímu riziku vypočtené pomocí interních modelů. Požadavek zpětného testování je v době extrémní volatility, jako je ta způsobená pandemií COVID-19, velmi procyklický. Kvantitativní multiplikátor pro tržní riziko uplatňovaný na interní modely se v důsledku krize výrazně zvýšil. Zatímco rámec Basilej III pro tržní riziko umožňuje příslušným orgánům vliv takovýchto mimořádných událostí v interních modelech tržního rizika zmírnit, podle nařízení (EU) č. 575/2013 není takový prostor pro uvážení pro orgán dohledu plně k dispozici. Proto by měla být pro příslušné orgány zavedena dodatečná flexibilita ke zmírňování nepříznivých účinků extrémní volatility trhu pozorované během pandemie COVID-19, aby se vyloučila překročení, k nimž došlo v období od 1. ledna 2020 do 31. prosince 2021 a která nejsou způsobena nedostatky v interních modelech. Na základě zkušeností z pandemie COVID-19 by Komise měla posoudit, zda by tato flexibilita měla být k dispozici i v budoucích situacích extrémní volatility trhu.

(17)

V březnu 2020 skupina guvernérů centrálních bank a vedoucích orgánů dohledu (GHOS) zrevidovala harmonogram provádění konečných prvků rámce Basilej III. Ačkoli většina konečných prvků musí být ještě provedena v právu Unie, požadavek kapitálové rezervy k pákovému poměru pro globální systémově významné instituce již byl proveden prostřednictvím změn, které přineslo nařízení (EU) 2019/876. Proto, a také aby byly zajištěny rovné podmínky na mezinárodní úrovni pro instituce usazené v Unii a působící i mimo Unii, by datum použitelnosti požadavku kapitálové rezervy k pákovému poměru stanovené v uvedeném nařízení mělo být odloženo o jeden rok na 1. leden 2023. Vzhledem k odložení použitelnosti požadavku kapitálové rezervy k pákovému poměru by v průběhu doby odkladu nemělo žádné důsledky nesplnění uvedeného požadavku, jak stanoví článek 141c směrnice 2013/36/EU, a neuplatnilo by se žádné související omezení týkající se rozdělování výnosů stanovené v článku 141b uvedené směrnice.

(18)

Článek 123 nařízení (EU) č. 575/2013 byl změněn nařízením (EU) 2019/876 s cílem umožnit příznivější zacházení s úvěry, které úvěrové instituce poskytují důchodcům nebo zaměstnancům se smlouvou na dobu neurčitou proti bezpodmínečnému převodu části důchodu nebo platu dlužníka na uvedenou úvěrovou instituci. Uplatňování takového zacházení v souvislosti s pandemií COVID-19 by motivovalo instituce k tomu, aby zvýšily poskytování úvěrů zaměstnancům a důchodcům. Je proto nezbytné posunout datum použitelnosti uvedeného ustanovení tak, aby jej instituce mohly využívat již během pandemie COVID-19.

(19)

Podpůrný koeficient pro úvěry malým a středním podnikům a podpůrný koeficient pro infrastrukturu umožňují příznivější zacházení s některými expozicemi vůči malým a středním podnikům a infrastruktuře, a jejich použití v souvislosti s pandemií COVID-19 by proto motivovalo instituce k tomu, aby jim poskytly více tolik potřebných úvěrů. Je proto nezbytné posunout datum použitelnosti uvedených dvou podpůrných koeficientů tak, aby jej instituce mohly využívat již během pandemie COVID-19.

(20)

Obezřetnostní zacházení s některými aktivy v podobě softwaru bylo pozměněno nařízením (EU) 2019/876 s cílem dále podpořit přechod k více digitalizovanému bankovnímu sektoru. V souvislosti se zrychleným využíváním digitálních služeb v důsledku veřejných opatření přijatých za účelem řešení pandemie COVID-19 by použitelnost těchto změn měla nastat dříve.

(21)

Na podporu opatření k boji proti následkům pandemie COVID-19 by mohlo být nezbytné veřejné financování prostřednictvím vydávání státních dluhopisů denominovaných v národní měně jiného členského státu. Aby se zabránilo zbytečným omezením pro instituce, které do takových dluhopisů investují, je vhodné znovu zavést přechodná opatření pro expozice vůči ústředním vládám a centrálním bankám denominované v národní měně jiného členského státu, pokud jde o zacházení s nimi podle rámce úvěrového rizika, a prodloužit přechodná opatření, pokud jde o zacházení s nimi v rámci limitů velkých expozic.

(22)

Za výjimečných okolností vyvolaných pandemií COVID-19 se od zúčastněných subjektů očekává, že přispějí k úsilí o oživení. EBA, Evropská centrální banka a další příslušné orgány vydaly doporučení, aby instituce během pandemie COVID-19 pozastavily vyplácení dividend a zpětné odkupy akcií. K zajištění důsledného uplatňování těchto doporučení by příslušné orgány měly plně využívat svých pravomocí v oblasti dohledu, včetně pravomocí ukládat institucím závazná omezení týkající se rozdělování výnosů nebo případně omezení pohyblivé složky odměny v souladu se směrnicí 2013/36/EU. Na základě zkušeností z pandemie COVID-19 by Komise měla posoudit, zda by měly být příslušným orgánům svěřeny další pravomoci, aby mohly za výjimečných okolností ukládat závazná omezení týkající se rozdělování výnosů.

(23)

Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž maximalizovat schopnost institucí poskytovat úvěry a absorbovat ztráty související s pandemií COVID-19 a zároveň zajistit jejich trvalou odolnost, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jej, z důvodu jeho rozsahu a účinků, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(24)

Aby mimořádná podpůrná opatření přijatá za účelem zmírnění dopadu pandemie COVID-19 byla v plném rozsahu účinná, pokud jde o udržení odolnosti bankovního sektoru a poskytnutí pobídky institucím k tomu, aby nadále poskytovaly úvěry, je nezbytné, aby se jejich zmírňující účinek okamžitě projevil ve způsobu, jakým jsou stanoveny regulativní kapitálové požadavky. S ohledem na naléhavost uvedených úprav obezřetnostního regulačního rámce by toto nařízení mělo vstoupit v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

(25)

Vzhledem k naléhavosti dané výjimečnými okolnostmi způsobenými pandemií COVID-19 je vhodné stanovit výjimku ze lhůty osmi týdnů uvedené v článku 4 Protokolu č. 1 o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii, Smlouvě o fungování Evropské unie a Smlouvě o založení Evropského společenství pro atomovou energii.

(26)

Nařízení (EU) č. 575/2013 a (EU) 2019/876 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna,

1)

V čl. 47c odst. 4 se návětí nahrazuje tímto:

2)

V článku 114 se zrušuje odstavec 6.

3)

V čl. 150 odst. 1 prvním pododstavci písm. d) se bod ii) nahrazuje tímto:

4)

Článek 429a ve znění nařízení (EU) 2019/876 se mění takto:

5)

Článek 467 se zrušuje.

6)

Článek 468 se nahrazuje tímto:

„Článek 468

Dočasné zacházení s nerealizovanými zisky a ztrátami při oceňování reálnou hodnotou prostřednictvím ostatního úplného výsledku hospodaření s ohledem na pandemii COVID-19

1.   Odchylně od článku 35 mohou instituce v období od 1. ledna 2020 do 31. prosince 2022 (dále jen „období dočasného zacházení“) z výpočtu položek kmenového kapitálu tier 1 vyloučit částku A stanovenou podle tohoto vzorce:

kde:

a	=	výše nerealizovaných zisků a ztrát nahromaděných od 31. prosince 2019 a vykázaných v rozvaze jako „změny reálné hodnoty dluhových nástrojů oceněné reálnou hodnotou prostřednictvím ostatního úplného výsledku hospodaření“, jež odpovídá expozicím vůči ústředním vládám, regionálním vládám nebo místním orgánům uvedeným v čl. 115 odst. 2 tohoto nařízení a vůči subjektům veřejného sektoru uvedeným v čl. 116 odst. 4 tohoto nařízení, s vyloučením těch finančních aktiv, která jsou úvěrově znehodnocena, jak je vymezeno v dodatku A k příloze nařízení Komise (ES) č. 1126/2008 (dále jen „příloha týkající se IFRS 9“), a
f	=	koeficient, který se použije na každý vykazovaný rok během období dočasného zacházení v souladu s odstavcem 2.

2.   Pro výpočet částky A uvedené v odstavci 1 použijí instituce tyto koeficienty f:

a)	1 v období od 1. ledna 2020 do 31. prosince 2020;

b)	0,7 v období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2021;

c)	0,4 v období od 1. ledna 2022 do 31. prosince 2022.

3.   Rozhodne-li se instituce uplatňovat dočasné zacházení stanovené v odstavci 1, uvědomí o svém rozhodnutí příslušný orgán nejpozději 45 dní před koncem lhůty pro zasílání zpráv týkajících se informací založených na tomto zacházení. S výhradou předchozího svolení příslušného orgánu může instituce v průběhu období dočasného zacházení své prvotní rozhodnutí jednou zvrátit. Pokud instituce uplatňují toto zacházení, tuto skutečnost zveřejní.

4.   Pokud instituce z výpočtu položek svého kmenového kapitálu tier 1 vyloučí částku nerealizovaných ztrát podle odstavce 1 tohoto článku, přepočítá veškeré požadavky stanovené v tomto nařízení a ve směrnici 2013/36/EU, které se počítají s použitím kterékoli z následujících hodnot:

a)	výše odložených daňových pohledávek, která se od položek kmenového kapitálu tier 1 odečítá podle čl. 36 odst. 1 písm. c) nebo je rizikově vážena podle čl. 48 odst. 4;

b)	objem specifických úprav o úvěrové riziko.

Při přepočítávání dotčeného požadavku nebere instituce v úvahu vliv, který na tyto položky mají opravné položky na očekávané úvěrové ztráty týkající se expozic vůči ústředním vládám, regionálním vládám nebo místním orgánům uvedeným v čl. 115 odst. 2 tohoto nařízení a subjektům veřejného sektoru uvedeným v čl. 116 odst. 4 tohoto nařízení, s vyloučením těch finančních aktiv, která jsou úvěrově znehodnocena, jak je vymezeno v dodatku A k příloze týkající se IFRS 9.

5.   Během období stanovených v odstavci 2 tohoto článku instituce, které se rozhodly uplatňovat dočasné zacházení stanovené v odstavci 1 tohoto článku, zpřístupní vedle informací požadovaných v části osmé informace o objemu kapitálu, kmenovém kapitálu tier 1 a kapitálu tier 1, celkovém kapitálovém poměru, poměru kmenového kapitálu tier 1, kapitálovém poměru tier 1 a pákovém poměru, které by měly, kdyby toto zacházení neuplatňovaly.“

7)

Článek 473a se mění takto:

a)

odstavec 1 se mění takto: i) v prvním pododstavci se návětí nahrazuje tímto: „1.   Odchylně od článku 50 mohou do konce přechodných období stanovených v odstavcích 6 a 6a tohoto článku následující instituce zahrnout do svého kmenového kapitálu tier 1 částku vypočtenou v souladu s tímto odstavcem:“; ii) druhý pododstavec se nahrazuje tímto: „Částka uvedená v prvním pododstavci se vypočítá jako součet těchto hodnot: a) u expozic podléhajících rizikovému vážení podle části třetí hlavy II kapitoly 2 částky (ABSA) vypočtené podle tohoto vzorce: kde A2,SA = částka vypočtená podle odstavce 2; A4,SA = částka vypočtená podle odstavce 4 na základě částek vypočtených podle odstavce 3; = součet dvanáctiměsíčních očekávaných úvěrových ztrát stanovených podle bodu 5.5.5 přílohy týkající se IFRS 9 a výše opravné položky na očekávané úvěrové ztráty za dobu trvání stanovené podle bodu 5.5.3 přílohy týkající se IFRS 9 s vyloučením opravné položky na očekávané úvěrové ztráty za dobu trvání u finančních aktiv, která jsou úvěrově znehodnocena, jak je vymezeno v dodatku A přílohy týkající se IFRS 9, k 1. lednu 2020; = součet dvanáctiměsíčních očekávaných úvěrových ztrát stanovených podle bodu 5.5.5 přílohy týkající se IFRS 9 a výše opravné položky na očekávané úvěrové ztráty za dobu trvání stanovené podle bodu 5.5.3 přílohy týkající se IFRS 9 s vyloučením opravné položky na očekávané úvěrové ztráty za dobu trvání u finančních aktiv, která jsou úvěrově znehodnocena, jak je vymezeno v dodatku A přílohy týkající se IFRS 9, k 1. lednu 2018 nebo ke dni prvotního použití IFRS 9, podle toho, co nastalo později; f1 = příslušný koeficient stanovený v odstavci 6; f2 = příslušný koeficient stanovený v odstavci 6a; t1 = zvýšení kmenového kapitálu tier 1 vlivem daňové odpočitatelnosti částky A2,SA; t2 = zvýšení kmenového kapitálu tier 1 vlivem daňové odpočitatelnosti částky A4,SA; t 3 = zvýšení kmenového kapitálu tier 1 vlivem daňové odpočitatelnosti částky ; b) u expozic podléhajících rizikovému vážení podle části třetí hlavy II kapitoly 3 částky (ABIRB) vypočtené podle tohoto vzorce: kde A2,IRB = částka vypočtená podle odstavce 2 a upravená podle odst. 5 písm. a); A4,IRB = částka vypočtená podle odstavce 4 na základě částek vypočtených podle odstavce 3 a upravených podle odst. 5 písm. b) a c); = součet dvanáctiměsíčních očekávaných úvěrových ztrát stanovených podle bodu 5.5.5 přílohy týkající se IFRS 9 a výše opravné položky na očekávané úvěrové ztráty za dobu trvání stanovené podle bodu 5.5.3 přílohy týkající se IFRS 9 s vyloučením opravné položky na očekávané úvěrové ztráty za dobu trvání u finančních aktiv, která jsou úvěrově znehodnocena, jak je vymezeno v dodatku A přílohy týkající se IFRS 9, snížený o úhrnnou výši souvisejících očekávaných ztrát pro tyto expozice vypočtenou podle čl. 158 odst. 5, 6 a 10 tohoto nařízení, k 1. lednu 2020. Je-li výsledkem tohoto výpočtu záporné číslo, dosadí instituce za hodnotu nulu; = součet dvanáctiměsíčních očekávaných úvěrových ztrát stanovených podle bodu 5.5.5 přílohy týkající se IFRS 9 a výše opravné položky na očekávané úvěrové ztráty za dobu trvání stanovené podle bodu 5.5.3 přílohy týkající se IFRS 9 s vyloučením opravné položky na očekávané úvěrové ztráty za dobu trvání u finančních aktiv, která jsou úvěrově znehodnocena, jak je vymezeno v dodatku A přílohy týkající se IFRS 9, k 1. lednu 2018 nebo ke dni prvotního použití IFRS 9, podle toho, co nastalo později, snížený o úhrnnou výši souvisejících očekávaných ztrát pro tyto expozice vypočtenou podle čl. 158 odst. 5, 6 a 10 tohoto nařízení. Je-li výsledkem tohoto výpočtu záporné číslo, dosadí instituce za hodnotu nulu; f1 = příslušný koeficient stanovený v odstavci 6; f2 = příslušný koeficient stanovený v odstavci 6a; t1 = zvýšení kmenového kapitálu tier 1 vlivem daňové odpočitatelnosti částky A2,IRB; t2 = zvýšení kmenového kapitálu tier 1 vlivem daňové odpočitatelnosti částky A4,IRB“; t3 = zvýšení kmenového kapitálu tier 1 vlivem daňové odpočitatelnosti částky “;

h)

odstavec 9 se mění takto: i) první a druhý pododstavec se nahrazují tímto: „9.   Instituce se rozhodne, zda bude opatření stanovená v tomto článku během přechodného období uplatňovat, a o svém rozhodnutí informuje do 1. února 2018 příslušný orgán. V průběhu přechodného období může instituce své rozhodnutí zvrátit, jestliže k tomu předtím obdržela svolení příslušného orgánu. Všechna rozhodnutí učiněná podle tohoto pododstavce instituce zveřejní. Instituce, která se rozhodla uplatňovat přechodná opatření stanovená v tomto článku, se může rozhodnout neuplatňovat odstavec 4; v tom případě o svém rozhodnutí informuje do 1. února 2018 příslušný orgán. V tomto případě dosadí instituce za hodnoty A4,SA, A4,IRB, , , t2 a t3 uvedené v odstavci 1 nulu. V průběhu přechodného období může instituce své rozhodnutí zvrátit, jestliže k tomu předtím obdržela svolení příslušného orgánu. Všechna rozhodnutí učiněná podle tohoto pododstavce instituce zveřejní.“; ii) doplňují se nové pododstavce, které zní: „Instituce, která se rozhodla uplatňovat přechodná opatření stanovená v tomto článku, se může rozhodnout neuplatňovat odstavec 2; v takovém případě o svém rozhodnutí neprodleně informuje příslušný orgán. V tomto případě dosadí instituce za hodnoty A2,SA, A2,IRB a t1 uvedené v odstavci 1 nulu. V průběhu přechodného období může instituce své rozhodnutí zvrátit, jestliže k tomu předtím obdržela svolení příslušného orgánu. Příslušné orgány oznámí EBA alespoň jednou ročně uplatňování tohoto článku institucemi, nad nimiž vykonávají dohled.“

8)

V článku 495 se zrušuje odstavec 2.

9)

Vkládají se nové články, které znějí:

10)

Vkládá se nový článek, který zní:

1)

vkládá se nový odstavec, který zní:

2)

odstavec 5 se nahrazuje tímto:

3)

odstavec 7 se nahrazuje tímto: