ODDÍL I –

ODDÍL II:

ODDÍL III:

Dodatek A –

Dodatek C:

Dodatek D:

1.

V čl. 19 odst. 5 nařízení o taxonomii se vyžaduje, aby Komise prováděla pravidelný přezkum technických screeningových kritérií definujících významný přínos k environmentálním cílům a zásadu „významně nepoškozovat“ tyto cíle. V případě činností, které jsou v aktu v přenesené pravomoci pro oblast klimatu určeny jako přechodné, bude přezkum prováděn alespoň jednou za tři roky, aby bylo zajištěno, že tyto činnosti nadále důvěryhodným způsobem směřují k přechodu na klimaticky neutrální hospodářství. Pro ostatní činnosti není žádná minimální lhůta stanovena. Technická screeningová kritéria budou v průběhu času aktualizována, aby byl zajištěn jejich soulad s celkovými cíli politiky, technologickým rozvojem a dostupností vědecky spolehlivých důkazů odůvodňujících zavedení nových či aktualizovaných kritérií.

V souladu s čl. 20 odst. 2 nařízení o taxonomii poskytuje platforma pro udržitelné financování Komisi poradenství ohledně vypracování dalších technických screeningových kritérií, včetně dalších činností, a ohledně aktualizace stávajících technických screeningových kritérií.

Na základě tohoto poradenství, trajektorie EU ve vztahu k jejím cílům v oblasti udržitelnosti, jakož i na základě jiné zpětné vazby může Komise technická screeningová kritéria přezkoumat a v případě potřeby pozměnit akty v přenesené pravomoci, které tato kritéria stanoví. Technická screeningová kritéria proto mohou být postupem času přísnější.

2.

Ano, taxonomie se bude v průběhu času dále rozvíjet. Co se týká zmírňování změny klimatu, akt v přenesené pravomoci pro oblast klimatu upřednostňuje hospodářská odvětví a činnosti s nejvyšším potenciálem významně přispět ke snižování emisí skleníkových plynů, a to na základě jejich podílu na celkových emisích a jejich potenciálu ke snížení emisí. Oblast působnosti stanovená s ohledem na zmírňování změny klimatu se použije i pro přizpůsobování se změně klimatu (49).

Do prvního aktu v přenesené pravomoci pro oblast klimatu však nebyly zahrnuty všechny činnosti, které mohou významně přispět ke klimatickým cílům. S cílem zahrnout jako přechodné činnosti určité hospodářské činnosti zahrnující některé technologie související s plynem a jadernou energií, které nebyly součástí aktu v přenesené pravomoci pro oblast klimatu, byl přijat doplňkový akt v přenesené pravomoci pro oblast klimatu, kterým se mění akt v přenesené pravomoci pro oblast klimatu.

Další činnosti přispívající ke klimatickým cílům mohou být navíc do aktu v přenesené pravomoci pro oblast klimatu zahrnuty v době jeho budoucího přezkumu nebo v době přijetí případných budoucích aktů v přenesené pravomoci, které obsahují činnosti přispívající k dalším čtyřem environmentálním cílům nesouvisejícím s klimatem.

3.

Ověření souladu s technickými screeningovými kritérii vyžaduje shromáždění a posouzení příslušných informací s cílem určit, zda hospodářská činnost splňuje podmínky stanovené v kritériích. Aby se určitá činnost považovala za činnost v souladu s taxonomií, musí být splněna všechna kritéria související s významným přínosem a zásadou „významně nepoškozovat“, jakož i minimální sociální záruky uvedené v článku 18 nařízení o taxonomii. Pokud jde o další pokyny, uživatelé mohou nahlédnout do uživatelské příručky k taxonomii (Taxonomy user guide) na internetových stránkách Komise (50).

4.

Akt v přenesené pravomoci pro oblast klimatu obsahuje konkrétní požadavky na ověření u určitých činností v souladu s ustanovením čl. 19 odst. 1 písm. k) nařízení o taxonomii, podle něhož jsou technická screeningová kritéria snadno použitelná a jsou stanovována způsobem, který usnadňuje ověřování jejich plnění. Tak je tomu v případě, jsou-li kritéria založena na prvcích, jež vyžadují odborné znalosti. Pro investory by bylo obtížné ověřit správnost těchto informací. Technická screeningová kritéria pro konkrétní činnosti proto zahrnují požadavek na externí ověření činností v případě, že existují takovéto obavy. Pokud akt v přenesené pravomoci pro oblast klimatu vyžaduje u určitých činností ověření, představuje důkaz o splnění těchto kritérii zpráva externího ověřovatele. Externími ověřovateli mohou být buď příslušné vnitrostátní orgány, nebo ověřovatel – nezávislá třetí strana, který nemá střet zájmů s provozovatelem činnosti ani se nepodílí na přípravě či výkonu činnosti.

Například lesní hospodářské plány v oddílech 1.1–1.4 týkajících se činností v oblasti lesnictví jsou velmi specifické, a proto je nezbytné externí ověření těchto plánů a jejich provedení, aby byla investorům poskytnuta dostatečná jistota. U řady činností v oblasti energetiky a u některých výrobních činností, jako je „Výroba jiných nízkouhlíkových technologických zařízení“ v oddíle 3.6, „Výroba plastů v primárních formách“ v oddíle 3.17, „Výroba elektřiny z geotermální energie“ v oddíle 4.6, jsou základem technických screeningových kritérií konkrétní prahové hodnoty pro emise skleníkových plynů a jejich externí ověření může investorům podat informaci o souladu s technickými screeningovými kritérii.

V případě potřeby by měly být podrobné údaje o ověření těchto kritérií součástí zveřejněných informací o souladu s taxonomií. Požadavky na ověření souladu s taxonomií se budou vyvíjet spolu s podáváním ostatních zpráv o udržitelnosti podle směrnice o podávání zpráv podniků o udržitelnosti, jakmile se začne používat.

5.

Způsobilé pro taxonomii mohou být pouze činnosti, které jsou stanoveny v aktu v přenesené pravomoci pro oblast klimatu.

Jedná se tudíž pouze o poradenské služby, na něž se taxonomie výslovně vztahuje, konkrétně s ohledem na zmírňování změny klimatu o  „Odborné služby související s energetickou náročností budov“ v oddíle 9.3 a s ohledem na přizpůsobování se změně klimatu o  „Programování, poradenství a související činnosti“ v oddíle 8.2 a  „Inženýrské činnosti a související technické poradenství zaměřené na přizpůsobení se změně klimatu“ v oddíle 9.1.

Aby bylo možno určit, zda je určitá činnost způsobilá pro taxonomii, je třeba použít popis činnosti. Pro orientační účely se používají odkazy na kódy NACE, s nimiž lze takovouto činnost spojit.

Poradenské služby související s jinými činnostmi způsobilými pro taxonomii, které jsou uvedeny v aktu v přenesené pravomoci pro oblasti klimatu, způsobilé nejsou.

6.

V aktu v přenesené pravomoci pro oblast klimatu není stanoven univerzální způsob výpočtu emisí skleníkových plynů. Pro konkrétní činnosti jsou v technických screeningových kritériích uvedeny zvláštní způsoby výpočtu v souladu s metodickými přístupy, které jsou založeny na požadavcích uvedených v článku 19 nařízení o taxonomii. V tomto ohledu viz také odpovědi na otázky týkající se jednotlivých činností, například na otázku 52.

7.

Jak je uvedeno v odpovědi na otázku 18 v prvním sdělení Komise, povinnosti zveřejňování informací podle článku 8 nařízení o taxonomii se vztahují na subjekty spadající do oblasti působnosti směrnice 2014/95/EU a na všechny jejich činnosti bez ohledu na místo. Ačkoli řada technických screeningových kritérií stanoví objektivní prahové hodnoty a požadavky, které neodkazují na regulační požadavky platné pro konkrétní místo, některá kritéria odkazují na požadavky specifické pro danou jurisdikci, které jsou stanoveny v právních předpisech EU. Obecně lze říci, že při posuzování souladu určité hospodářské činnosti vykonávané mimo EU s taxonomií by podniky měly rovněž ověřit, zda je činnost vykonávána v souladu s požadavkem platným v unijních právních předpisech, nebo s příslušnou mezinárodní normou či rovnocennými platnými vnitrostátními právními předpisy ve třetí zemi, jsou-li zmíněny v technických screeningových kritériích (např. odkazy na takovéto normy v obecných kritériích zásady „významně nepoškozovat“ pro ochranu biologické rozmanitosti uvedené v dodatku D přílohy I).

8.

Výrazy „a“ a „nebo“ se v popisech činností používají zaměnitelně, nikoli však v kritériích, kde spojka „a“ odkazuje na kumulativní požadavek. Obecně platí, že určitá hospodářská činnost je způsobilá pro taxonomii, pokud představuje některý z kroků uvedených v popisu činnosti při uvádění dotyčné činnosti na trh (např. výstavba, provoz, renovace, instalace, údržba atd.).

9.

Pokud hospodářská činnost zjevně nezahrnuje prvek, jímž se zabývají technická screeningová kritéria, lze vysvětlení této skutečnosti uvést ve zveřejněných informacích a objasnit, proč se daná činnost kvalifikuje jako činnost v souladu s taxonomií, aniž by bylo splněno konkrétní kritérium (např. poskytnutí služby zahrnuté v popisu, která nemá dopad na další environmentální cíle, a tudíž nevyvolává žádné potenciální problémy s ohledem na kritérium zásady „významně nepoškozovat“).

10.

Technická screeningová kritéria nejsou vždy vyčerpávající, pokud jde o to, jakým způsobem se mohou činnosti kvalifikovat, nýbrž ve zvláštních případech ponechávají prostor pro individuální posouzení provedené hospodářskými subjekty. Jestliže informace vyžadované k prokázání souladu ve vztahu k určitému parametru nebo osvědčenému postupu v odvětví závisejí na více faktorech nebo je nelze vyjádřit jednoduše, měly by hospodářské subjekty ve zveřejněných informacích poskytnout vhodné vysvětlení (včetně případných stanovisek nezávislé třetí strany) ohledně toho, proč se usuzuje, že se dotyčná činnost kvalifikuje jako činnost v souladu s taxonomií.

11.

Komise uznává, že je nutné zajistit přístup všech strategických odvětví, zejména obranného průmyslu, který přispívá k bezpečnosti evropských občanů, k financování a investicím, a to i ze strany soukromého sektoru.

Ve svém sdělení ze dne 15. února 2022 o evropské obraně (COM(2022) 60) zdůraznila Komise potřebu iniciativ v oblasti udržitelného financování k zajištění souladu s úsilím Evropské unie o usnadnění přístupu evropského obranného průmyslu k dostatečnému financování a investicím. Rámec EU pro udržitelné financování se zaměřuje na zajištění transparentnosti a nestanoví žádná omezení týkající se financování jakéhokoli konkrétního odvětví, včetně obranného průmyslu.

Stejně jako v jakémkoli jiném odvětví se mohou podniky podílející se na činnostech souvisejících s obranou dovolávat souladu s taxonomií u způsobilých horizontálních investic stanovených v aktu v přenesené pravomoci pro oblast klimatu. To zahrnuje například investice do ekologizace jejich budov nebo investice do čisté dopravy ve formě kapitálových a/nebo provozních výdajů, jak je uvedeno v písmenu c) oddílů 1.1.2.2 a 1.1.3.2 přílohy I nařízení v přenesené pravomoci o zveřejňování informací. Souladu s taxonomií se mohou dovolávat rovněž u jakýchkoli jiných činností uvedených v aktu v přenesené pravomoci pro oblast klimatu (např. činností v oblasti dopravy, datových řešení, výroby atd.).

Pravidla EU pro zveřejňování informací o udržitelnosti se uplatňují horizontálně ve všech odvětvích a nevyčleňují žádné konkrétní odvětví.

V jedné regulační technické normě podle nařízení o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb je uveden výslovný odkaz, který je přímo relevantní pro omezenou část odvětví obrany, s bližším upřesněním, jak by měli účastníci finančního trhu zveřejňovat informace o hlavních nepříznivých dopadech na udržitelnost. Tato regulační norma zahrnuje expozici čtyřem kategoriím kontroverzních zbraní (protipěchotní miny, kazetová munice, chemické a biologické zbraně). Co se týče zbývající části regulační technické normy podle nařízení o zveřejňování informací o udržitelném financování, požadavky (včetně sociálních aspektů) jsou stejné jako v jakémkoli jiném odvětví.

Obdobně se horizontálně ve všech odvětvích uplatňují stejně pravidla týkající se preferencí retailových investorů v oblasti udržitelnosti podle směrnice o trzích finančních nástrojů (MiFID) / směrnice o distribuci pojištění a nevyčleňují žádné konkrétní odvětví. Nebrání proto investicím do žádného konkrétního odvětví. Hlavní nepříznivé dopady, které jsou ve finančním produktu zohledněny, se týkají pouze výše uvedených kontroverzních zbraní.

V rámci širší práce v návaznosti na závěry Evropské rady z března 2022 o podpoře a usnadnění přístupu odvětví obrany k soukromému financování zahájila Evropská obranná agentura v květnu 2022 studii, která má poskytnout přehled rámců ESG, jež se uplatňují na finančních trzích, a toho, jak pohlížejí na obranný průmysl nebo na činnosti související s obranným průmyslem. Cílem je změřit a porovnat činnosti evropského obranného průmyslu ve vztahu k environmentálním, sociálním a správním (ESG) kritériím a poskytnout analýzu přínosu tohoto odvětví k cílům stanoveným v rámcích souvisejících s ESG.

12.

Nikoli. Pouhá skutečnost, že společnost nevykonává činnosti, jež jsou v souladu s taxonomií, neznamená, že lze vyvozovat závěry ohledně environmentální výkonnosti této společnosti nebo její schopnosti získat přístup k financování.

Společnosti nemají rovněž povinnost vykonávat činnosti v souladu s taxonomií EU a investoři nejsou povinni investovat do činností, které jsou v souladu s taxonomií.

Celkově je pravděpodobné, že větší zájem o činnosti, jež jsou v souladu s taxonomií, budou mít investoři, kteří usilují o udržitelné investice.

Existuje řada důvodů, proč společnost nemusí vykonávat hospodářské činnosti, které jsou způsobilé pro taxonomii EU nebo jsou v souladu s jejími kritérii: na její hospodářské činnosti se taxonomie EU nemusí jednoduše vztahovat, nebo se na ně může vztahovat, tyto činnosti však nemají významný přínos pro některý environmentální cíl, nebo mohou mít významný přínos, nesplňují však kritéria zásady „významně nepoškozovat“ nebo minimální sociální záruky. Bez znalosti přesných důvodů, proč společnost nevykonává činnosti, jež jsou v souladu s taxonomií, proto nemohou účastníci trhu přijmout investiční rozhodnutí čistě na základě informací souvisejících s taxonomií, které společnosti zveřejňují, neboť neexistence činností, jež jsou v souladu s taxonomií, sama o sobě nevypovídá o přesné environmentální výkonnosti dotyčné společnosti. Informovat trhy o environmentální výkonnosti společnosti a jejím směřování v záležitostech životního prostředí pomohou místo toho jiné zveřejněné informace, například informace zveřejňované společností podle směrnice o podávání zpráv podniků o udržitelnosti.

Stejně jako musí společnosti řídit své portfolio činností a měly by usilovat o postupné zvyšování podílu ekologických aktivit, lze obdobně očekávat, že většina investorů bude ve svých portfoliích postupně navyšovat podíl udržitelných investic. Je rovněž důležité mít na paměti, že účastníci finančního trhu, kteří rozhodují o přidělení kapitálu, zohlední více prvků než jen soulad s taxonomií. U všech společností spadajících do oblasti působnosti směrnice o podávání zpráv podniků o udržitelnosti, a dokonce u společností, které nevykonávají hospodářské činnosti, jež jsou v souladu s taxonomií, budou mít investoři k dispozici jak i) zveřejněné informace související s taxonomií, tak ii) informace nahlášené podle směrnice o podávání zpráv podniků o udržitelnosti. Kromě právně závazných zveřejňování informací mohou společnosti zveřejňovat informace také dobrovolně. Investoři mohou při přijímání investičních rozhodnutí a finančních produktů používat všechny tyto zveřejněné informace. Investoři mohou rozvrhnout své investice libovolně podle svého uvážení a investiční rozhodnutí budou i nadále činit s přihlédnutím k vysokému počtu faktorů.

13.

Kritérium zásady „významně nepoškozovat“ vyžaduje minimální používání hnojiv a upřednostnění alternativních přístupů nebo postupů, včetně nechemických nebo přírodních hnojiv. Jestliže se používají nechemická nebo přírodní hnojiva, měla by být jejich celková spotřeba omezena na minimum a je třeba zohlednit širší dopady na ekosystém.

14.

Akt v přenesené pravomoci pro oblast klimatu definuje půdu s velkou zásobou uhlíku odkazem na ustanovení čl. 29 odst. 4 písm. a), b) a c) směrnice o obnovitelných zdrojích energie, který stanoví:

„ […] půdy s velkou zásobou uhlíku, tj. půdy, která měla v lednu roku 2008 jeden z těchto statusů a již ho nemá:

Akt v přenesené pravomoci pro oblast klimatu neobsahuje definici degradace. Celkovým účelem tohoto kritéria je však zachování velké zásoby uhlíku a zamezení emisím skleníkových plynů z těchto zásob.

15.

V souvislosti s bodem 1.2 písm. g) kritérií významného přínosu ke zmírňování změny klimatu v případě činnosti „Obnova a rekultivace lesů“ v oddíle 1.2 není odkaz na konzultace se zúčastněnými stranami v souladu s podmínkami stanovenými ve vnitrostátních právních předpisech, pokud jde o zvážení společenských otázek, v aktu v přenesené pravomoci pro oblast klimatu blíže upřesněn. Neexistuje-li zvláštní vnitrostátní předpis, je třeba to uvést v informacích poskytnutých podle bodu 1.2.

16.

Opětovné zalesňování po výskytu škodlivých organismů by bylo zahrnuto v činnosti „Obnova a rekultivace lesů“ v oddíle 1.2, neboť v názvu činnosti se uvádí „včetně po extrémní události“ .

17.

V technických screeningových kritériích není četnost aktualizací lesních hospodářských plánů stanovena, což umožňuje zohlednit vnitrostátní požadavky. Jak je uvedeno v souboru nástrojů FAO pro udržitelné hospodaření v lesích (51), nedílnou součástí udržitelného hospodaření v lesích je průběžné zlepšování prostřednictvím shromažďování poznatků a lesní hospodářské plány musí být pravidelně přezkoumávány a revidovány v souladu s tím, jak se mění podmínky. Aspekt kontinuity zahrnuje také nutnost zajistit, aby mezi jednotlivými aktualizacemi lesního hospodářského plánu nedošlo k přerušení časových řad. V případě desetiletého lesního hospodářského plánu by měla četnost činit nejméně deset let.

18.

Nikoli, v tomto případě je splněn pouze bod 2.1 písm. b). Je i nadále nutné provést analýzu přínosů v oblasti klimatu za dobu 30 let v souladu s bodem 2.1 písm. a), případně s využitím systému hospodaření, který je zaveden na úrovni lesnické oblasti získávání surovin, jako referenčního základu.

19.

Kritérium v bodě 2.3 písm. c) stanoví, že „rozlišení analýzy je přiměřené velikosti dotčené oblasti a jsou použity hodnoty specifické pro dotčenou oblast“ .

Toto kritérium zdůrazňuje, že analýza přínosů v oblasti klimatu musí být přizpůsobena velikosti oblasti a konkrétnímu kontextu, například použitím předpokladů růstu spojených s konkrétními půdními a klimatickými podmínkami.

20.

Ustanovení v bodě 2.4 oddílu 1.3 „Hospodaření v lesích“ osvobozuje od povinnosti provést analýzu přínosů v oblasti klimatu lesnické podniky o rozloze menší než 13 ha, což odpovídá velikosti průměrného lesnického podniku v Evropě. Vlastník lesnického podniku o rozloze 14 ha proto musí takovouto analýzu provést, aby splnil kritéria týkající se hospodaření v lesích, ledaže může prokázat splnění tohoto požadavku na úrovni lesnické oblasti získávání surovin, jak je uvedeno v bodě 2.1.

21.

Dodatečnou úroveň ujištění u nahlášených údajů poskytují kritéria týkající se auditu uvedená v bodě 4 technických screeningových kritérií. Odkazuje se rovněž na odpověď na otázku 4 v oddíle I tohoto sdělení.

22.

Tento odkaz znamená, že by různá opatření, která lze využít k poskytnutí záruky trvalosti statusu oblasti jakožto lesa, měla být případně v souladu s vnitrostátním právem (např. u možností stanovených v bodě 3.1 písm. b) nebo c), pokud je dotyčná oblast klasifikována jako chráněná oblast nebo se na ni vztahuje jakákoli právní nebo smluvní záruka).

Jestliže vnitrostátní právo takovéto aspekty nevyžaduje, odkazuje se na odpověď na otázku 15 v tomto sdělení.

23.

Nikoli, nejedná se o výlučný požadavek. Kritérium zahrnuje smluvní dohodu jako jeden ze způsobů splnění požadavku stanoveného v bodě 3.1 oddílu 1.3.

24.

Výraz „činnost, která je financována“ se týká činnosti, jež je v současné době vykonávána a která má být kvalifikována pro soulad s taxonomií. Výraz „nad rámec činnosti, která je financována“ znamená, že dotyčná činnost usiluje o přínosy v oblasti klimatu i nad rámec činnosti.

25.

Certifikaci lesů lze použít k prokázání souladu s technickými screeningovými kritérii. Certifikace lesů však sama o sobě splnění těchto kritérií neprokazuje.

Vhodný je audit, mimo jiné prostřednictvím procesu certifikace lesů, který se zabývá všemi použitelnými aspekty kritérií. Odkazuje se rovněž na odpověď na otázku 4 v oddíle I tohoto sdělení.

26.

Tato podmínka má zajistit srovnatelnost informací a vyžaduje trvalý vztah, je-li zvolena k ověření souladu na úrovni skupiny podniků. Akt v přenesené pravomoci blíže nestanoví, jak mají účastníci takovéto skupiny uspořádat svou spolupráci.

27.

V případě posouzení skupiny akt v přenesené pravomoci vyžaduje, aby byla skupina dostatečně homogenní pro vyhodnocení rizik, aby členové skupiny měli trvalý vztah a účastnili se činnosti a aby skupina zůstala pro všechny následující audity stejná. Akt v přenesené pravomoci nestanoví, že v posouzení skupiny nelze pokračovat v případě, kdy určitý podnik opustí skupinu, u níž byla kritéria posouzena na úrovni skupiny. Jestliže lze přiměřeně očekávat, že zbývající skupina bude pokračovat ve společném posuzování, a pokud není dotčen profil skupiny a její homogenita, není této skupině uloženo dodatečné důkazní břemeno ohledně homogenity a může nadále provádět ověřování jako skupina.

28.

Očekávaná životnost činností v oblasti lesnictví by měla být stanovena nejméně na několik desítek let.

29.

Projekce, které jsou k dispozici na celostátní nebo regionální úrovni, lze použít jako základ pro posouzení za předpokladu, že je provedl relevantní příslušný orgán (např. meteorologický ústav). Je-li pro některé oblasti k dispozici podrobnější a konkrétnější posouzení, měli by plánovači, vlastníci nebo správci lesů v těchto oblastech použít i tato posouzení.

30.

Hlavním účelem tohoto kritéria je jeho použitelnost nezávisle na tom, zda se činnost uskutečňuje v chráněné oblasti či nikoli, nebo zda se zabývá prioritními druhy podle směrnice o ochraně ptáků nebo směrnice o ochraně přírodních stanovišť. První odstavce tohoto kritéria se týkají konkrétně chráněných oblastí.

Text předcházející písmenu a), jež obsahuje odkaz na „dobrý stav z hlediska ochrany“, objasňuje, že jsou zapotřebí „ustanovení pro zachování a případné zvýšení biologické rozmanitosti v souladu s vnitrostátními a místními předpisy“ . Z toho vyplývá, že pojem „dobrý stav z hlediska ochrany“ použitý v tomto kritériu může mít různé výklady v souladu s vnitrostátními či místními předpisy a nebyl zamýšlen jako odkaz na příznivý stav z hlediska ochrany, jak je tomu ve směrnici o ochraně ptáků a směrnici o ochraně přírodních stanovišť.

31.

Hlavním cílem kritéria 6 „Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů“ je bez ohledu na to, zda je činnost vykonávána v oblasti ochrany nebo chráněné lesní oblasti, zajistit, aby byly v lesním hospodářském plánu poskytnuty podrobné informace uvedené v písmenech a) až h).

V souladu s vnitrostátními nebo místními předpisy vymezuje lesní hospodářský plán nebo rovnocenný nástroj rozsah oblasti a ustanovení pro zachování a případné zvyšování biologické rozmanitosti, která by měla být v lesním hospodářském plánu zahrnuta.

32.

Půda má fyzikální, chemické a biologické složky. K fyzikálním složkám půdy patří kameny a minerály, které se postupem času mění na velmi malé částice písku, hlíny a jílu. K chemickým složkám půdy patří pH, různé živiny (např. dusík) a voda. A konečně k biologickým složkám půdy patří živočichové, rostliny, prvoci, bakterie a houby žijící v půdě.

V praxi vyžaduje zlepšování fyzikálních, chemických a biologických složek půdy různé postupy, včetně těch, které zabraňují zhutnění půdy, předcházejí erozi a splachování půdy a zajišťují vhodné podmínky pro množení užitečných organismů v půdě, například ponecháním dostatečného množství hrubých a jemných úlomků dřeva.

33.

Lesy jsou biologicky rozmanité systémy a nabízejí různá přírodní stanoviště pro rostliny, živočichy, houby a mikroorganismy.

V praxi bude obnova a ochrana biologické rozmanitosti a přírodních stanovišť v lesích vyžadovat různé postupy, které zachovávají a zvyšují strukturální složitost a podporují přirozenou dynamiku přizpůsobenou místním podmínkám. K některým z těchto postupů patří například vynětí oblastí z produkce, vytvoření nárazníkových zón pro ochranu vodních útvarů, zajištění vhodného objemu a rozmanitosti mrtvé dřevní hmoty a přítomnosti stromů jako přírodních stanovišť a jiných mikrostanovišť, podpora přirozené obnovy a zajištění rozmanitosti druhů stromů a věkové struktury v lesnickém podniku. Opatření by měla být stanovena v lesním hospodářském plánu nebo rovnocenném nástroji v souladu s vnitrostátními nebo místními předpisy.

34.

Lesní ekosystémy se liší z hlediska typů přírodních stanovišť, počtu druhů a rozmanitosti druhů, jež poskytují.

Hlavním účelem tohoto kritéria je zajistit, aby si ekosystém s vysokou biologickou rozmanitostí zachoval svůj status a v důsledku postupů obhospodařování lesů nebyl přeměněn na ekosystém s menší biologickou rozmanitostí. To může zahrnovat přeměnu typu lesa snížením rozmanitosti druhů stromů, křovin a bylin a související fauny, jakož i přeměnu jiných než lesních ekosystémů s vysokou biologickou rozmanitostí na ekosystémy s menší biologickou rozmanitostí.

V praxi bude ochrana ekosystému s vysokou biologickou rozmanitostí vyžadovat různé postupy přizpůsobené místním podmínkám. Některé z těchto postupů jsou stanoveny v lesním hospodářském plánu nebo rovnocenném nástroji v souladu s vnitrostátními nebo místními předpisy.

35.

Hlavním cílem tohoto kritéria je zajistit, aby bez ohledu na to, zda se činnost uskutečňuje v oblasti ochrany nebo chráněné oblasti či mimo takovou oblast, byly lesy obhospodařovány způsobem, který zajišťuje zachování rozmanitých typů přírodních stanovišť a druhů spojených s lesem.

V praxi bude zajištění rozmanitosti stanovišť a druhů vyžadovat různé postupy přizpůsobené místním podmínkám. K některým z těchto postupů patří zajištění vhodného objemu a rozmanitosti mrtvé dřevní hmoty, přítomnosti mikrostanovišť souvisejících se stromy a vytvoření nebo zachování rozmanité věkové struktury v lese. Tyto postupy jsou stanoveny v lesním hospodářském plánu nebo rovnocenném nástroji v souladu s vnitrostátními nebo místními předpisy.

36.

„Zachování rozmanitosti struktur porostů“ a  „zachování nebo posílení porostů ve zralém stádiu“ znamenají, že je nutné vytvoření heterogennějších, členitých, smíšených lesů, pokud jde o výšku, průměr, věk a druhy s kombinací hustěji a řidčeji porostlých částí podle přirozené skladby druhů a struktury a v závislosti na typu lesa.

„Zachování nebo posílení mrtvé dřevní hmoty“ znamená ponechání vhodného množství mrtvé dřevní hmoty (s přihlédnutím k místním podmínkám) v lese ve všech stádiích rozkladu, včetně stojících mrtvých a umírajících stromů s existujícími či potenciálními místy hnízdění a hřadování. Jde o významné opatření pro obnovu a ochranu biologické rozmanitosti.

37.

Součásti lze obecně započítat, pokud jsou upřesněny v popisu činnosti nebo v technických screeningových kritériích. Příkladem je činnost v oddíle 3.4 Výroba baterií, kde jsou součásti upřesněny v popisu činnosti.

Zacházení s klíčovými součástmi pro výrobní činnosti, například v odvětví nízkouhlíkové dopravy, na něž se vztahuje akt v přenesené pravomoci pro oblast klimatu, bude řešeno v budoucích revizích tohoto aktu.

38.

Kritérium zásady „významně nepoškozovat“ týkající se prevence a omezování znečištění v případě činností v oddílech 3.7, 3.8, 3.9, 3.10, 3.11, 3.12, 3.13, 3.14, 3.15, 3.16 a 3.17 vyžaduje, aby pro všechny činnosti bez ohledu na jejich kapacitu platilo toto: „Emise jsou nejvýše na úrovni emisí spojené s rozsahem hodnot nejlepších dostupných technik (BAT-AEL) stanoveným v nejnovějších relevantních závěrech o nejlepších dostupných technikách (BAT), včetně závěrů o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro (…).“ Co se týká činností nedosahujících prahových hodnot stanovených v příloze I směrnice o průmyslových emisích, podle právních předpisů Unie neexistuje povinnost mít povolení k provozu.

I když zařízení nesplňuje prahové hodnoty kapacity podle směrnice o průmyslových emisích, může spadat do oblasti působnosti příslušných vnitrostátních právních předpisů v oblasti životního prostředí, a může se na ně tudíž podle těchto právních předpisů vztahovat povinnost mít povolení k provozu. Zařízení mohou každopádně prokázat soulad tím, že předloží nezávisle ověřené úrovně emisí pro znečišťující látky, které jsou uvedeny v příslušných prováděcích rozhodnutích o nejlepších dostupných technikách. Sledování úrovní emisí by mělo být v souladu s těmito prováděcími rozhodnutími.

39.

Aby byla hospodářská činnost klasifikována jako činnost v souladu s taxonomií, měla by splňovat příslušná technická screeningová kritéria týkající se významného přínosu a zásady „významně nepoškozovat“ a být v souladu s minimálními zárukami.

Technická screeningová kritéria pro činnost „Výroba nízkouhlíkových technologických zařízení pro dopravu“ v oddíle 3.3 jsou s ohledem na environmentální cíl týkající se zmírňování změny klimatu následující:

„ Tato hospodářská činnost spočívá ve výrobě, opravách, údržbě, dovybavení, novém využití nebo modernizaci: […]

Akt v přenesené pravomoci pro oblast klimatu odkazuje pouze na nařízení EU, která stanoví výkonnostní normy pro emise CO2 pro nové osobní automobily a pro nová lehká užitková vozidla. Nařízení o CO2 odkazuje na nařízení o EU schválení typu z hlediska emisí (52), které stanoví zkušební postup (WLTP) pro měření emisí CO2 u lehkých užitkových vozidel. Zveřejněné informace související s taxonomií EU zahrnují globální činnosti podniků v EU, a nejsou tudíž omezeny na obrat, kapitálové a provozní výdaje v EU. Automobily / dodávková vozidla vyráběná/prodávaná mimo EU nemusí být podrobena zkouškám v rámci WLTP (nejedná se o osobní automobily s EU schválením typu). Akt v přenesené pravomoci pro oblast klimatu neobsahuje žádné vodítko ohledně toho, jak zacházet s takovýmito vozidly.

Jelikož taxonomie stanoví pouze hodnoty založené na zkušebním postupu WLTP, neobsahuje zvláštní pravidla pro vozidla se schválením typu v rámci jiných systémů. Ačkoli velká část vozidel prodávaných na celosvětové úrovni je zaregistrována v zemích používajících systémy schválení typu, které jsou založeny na WLTP, jako je předpis EHK OSN č. 154 (53), a může tudíž předložit důkaz o splnění tohoto požadavku, významná část vozidel prodávaných v celosvětovém měřítku dosud takovýto důkaz předložit nemůže. K příslušným certifikačním postupům jiným než WLTP patří americký CAFE, japonský JC08 nebo NEDC (nový evropský jízdní cyklus, který se již v EU nepoužívá, v některých jurisdikcích však dosud platí). Pro účely prokázání souladu s tímto kritériem lze výrobu vozidel certifikovaných podle jiných systémů, než je EU schválení typu, která jsou uváděna na trh ve třetí zemi, považovat za výrobu v souladu s taxonomií, pokud vozidlo splňuje kritéria taxonomie po uplatnění řádně zdokumentovaného a vědecky platného převodního koeficientu.

40.

Ano, v aktu v přenesené pravomoci lze „obvodový plášť“ chápat jako „nenosnou zeď“ v souladu s jeho použitím v normě (EN) ISO 12631, jež se vztahuje na krycí i nekrycí prvky. Uznáváme, že navrhovanou hodnotu U pro systémy opláštění může být velmi obtížné splnit u obvodových plášťů, jež jsou zcela (nebo téměř zcela) prosklené.

Posledně uvedené (zcela nebo téměř zcela prosklené stěny) lze podle příslušné hodnoty U považovat za okna. U zcela (nebo téměř zcela) prosklených a průhledných obvodových plášťů, tj. u nichž je nejméně 80 % povrchu prosklených a průhledných, je v zásadě nutné použít navrhovanou hodnotu U pro okna.

41.

Požadavek se zaměřuje na dvě nejvyšší zastoupené třídy energetické účinnosti, v nichž jsou alespoň některé výrobky uvedeny na trh. Pro pochopení toho, které třídy jsou nejvýše zastoupenými třídami, v nichž jsou alespoň některé výrobky uvedeny na trh, je přehled dostupných výrobků na trhu (podle oficiálních údajů) uveden s odkazem na referenční databázi nazvanou EPREL (Evropský registr výrobků s energetickým označením) (54).

42.

Jelikož činnost v oddíle 3.6 přílohy I odkazuje na jiné nízkouhlíkové technologie, na něž se nevztahují oddíly 3.1 až 3.5, mohou se technická screeningová kritéria týkat různých činností v řadě odvětví. Jejich přesné použití ponechává určitou flexibilitu a závisí na dotyčné činnosti. Kritérium týkající se „podstatných úspor emisí skleníkových plynů během životního cyklu ve srovnání s nejvýkonnějším alternativním technologickým zařízením, výrobkem nebo řešením dostupným na trhu“ proto neznamená žádnou společnou úroveň výkonnosti. Provozovatelé dotyčné činnosti by měli odůvodnit, zda a jak jejich technologie umožňuje dosáhnout podstatného snížení emisí skleníkových plynů v jiných odvětvích v porovnání s ostatními konkurenčními technologiemi. Přitom by měli zajistit, aby jejich posouzení bylo v souladu s věrohodnými, dostupnými externími zdroji informací o potenciálu technologie přispět k dosažení dekarbonizace cílové činnosti, a to v souladu s cíli evropského právního rámce pro klima nebo Pařížské dohody. Podniky by měly tento prvek prokázat rovněž pro účely ověření třetí stranou, jak požadují technická screeningová kritéria, a zejména podniky, na něž se vztahuje článek 8 nařízení o taxonomii, by měly zveřejnit všechny příslušné informace jako součást svého přehledu nefinančních informací.

43.

Pravidlem uvedeným v technických screeningových kritériích je požadavek na prokázání skutečnosti, že příslušné výrobky/služby jsou výkonnější než nejlepší dostupné řešení na trhu, a to bez ohledu na to, zda jsou příslušné výrobky/služby ekonomicky životaschopné nebo rozšiřitelné/dostupné v průmyslovém měřítku.

44.

Činnost by mohla být způsobilá podle oddílu 3.6 přílohy I. Pro účely souladu s taxonomií by činnost musela prokázat, že zajišťuje úspory emisí skleníkových plynů ve srovnání s nejvýkonnějším alternativním technologickým zařízením/výrobkem/řešením dostupným na trhu (v daném případě ve srovnání s jiným zařízením pro řízení dopravy a výběr mýtného). Existuje-li několik možných užití, k úsporám musí dojít u všech potenciálních užití.

Pokud jde o orientační vodítko s ohledem na druhy činnosti, které se mohou kvalifikovat podle aktu v přenesené pravomoci na základě různých systémů klasifikace průmyslových odvětví, uvážit lze i nahlédnutí do dokumentu „NACE alternate classification mapping“ , který zveřejnila platforma pro udržitelné financování (55). Je třeba uvést, že tento dokument není závazný, nýbrž pouze orientační.

45.

Odkazuje se na odpovědi v oddíle III týkající se zásady „významně nepoškozovat“, pokud jde o dodatek C.

46.

Až do konce roku 2025 musí provozovatelé splňovat pouze dvě ze tří podmínek stanovených v písmenu a) technických screeningových kritérií pro významné přispění ke zmírňování změny klimatu v oddíle 3.8, aby se mělo za to, že významně přispívají k tomuto cíli.

Po roce 2025 by měly být splněny všechny tři podmínky stanovené v příloze I oddíle 3.8, aby se mělo za to, že dotyčná činnost má významný přínos ke zmírňování změny klimatu. Požadavek týkající se nepřímých emisí skleníkových plynů je takový, že průměrná uhlíková náročnost u nepřímých emisí skleníkových plynů nesmí přesáhnout 100 g ekvivalentu CO2/kWh. Analogicky s prahovou hodnotou ve výši 100 g ekvivalentu CO2/kWh pro významný přínos v některých odvětvích energetiky tento požadavek tudíž neznamená, že ke splnění tohoto kritéria je možné použít pouze obnovitelnou energii.

47.

Kritéria pro výrobu železa a oceli uvedená v písmenu a) technických screeningových kritérií pro významný přínos ke zmírňování změny klimatu v oddíle 3.9 uvádějí, že by emise skleníkových plynů měly být „snížené o množství emisí přiřazené výrobě odpadních plynů v souladu s bodem 10.1.5 písm. a) přílohy VII nařízení (EU) 2019/331“ . To znamená, že se emise přiřazené výrobě odpadních plynů neberou v potaz pro účely kritérií pro ocel stanovených v aktu v přenesené pravomoci pro oblast klimatu. Tento požadavek konkrétně znamená, že výrobci oceli mohou vypočítat emise přiřazené výrobě odpadních plynů podle libovolných pravidel pro přiřazování (která výslovně zohledňují tyto odpadní plyny). Pro účely souladu s technickými screeningovými kritérii se však neberou v úvahu. Výpočet emisí u dotyčné činnosti proto tyto emise přiřazené výrobě odpadních plynů nezohledňuje.

48.

Definice procesů a emisí, na něž se vztahují jednotlivá screeningová kritéria (tj. hranice systému), jsou uvedeny v příloze I nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/331. Výroba koksu není v hranicích systému výroby tekutého kovu zahrnuta.

49.

V příloze I nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/331 je obsažena definice tekutého kovu a související referenční úroveň produktu a hranice systému.

50.

Akt v přenesené pravomoci pro oblast klimatu uznává vodík jako nosič energie, řešení skladování, palivo nebo surovinu. V souladu s požadavkem na technologickou neutralitu uvedeným v čl. 19 odst. 1 písm. a) nařízení o taxonomii není výroba vodíku omezena na konkrétní způsob výroby nebo výrobní technologii. Za činnost významně přispívající ke zmírňování změny klimatu lze považovat jakoukoli výrobu vodíku, která prokazuje splnění kritéria týkajícího se úspor emisí skleníkových plynů během životního cyklu o 73,4 % ve srovnání s referenčním fosilním palivem s hodnotou 94 g ekvivalentu CO2/MJ, a to analogicky s ustanoveními čl. 25 odst. 2 a přílohy V směrnice o obnovitelných zdrojích energie.

V souladu s přístupem přijatým při stanovení zásady „významně nepoškozovat“ s ohledem na zmírňování změny klimatu vychází akt v přenesené pravomoci pro oblast klimatu z úrovně ambicí ve stávajících právních předpisech Unie. V příloze II je stanoveno, že se má za to, že výroba vodíku nezpůsobuje významné škody, pokud dosahuje alespoň úrovně úspor emisí stanovené ve směrnici o obnovitelných zdrojích energie.

51.

Akt v přenesené pravomoci pro oblast klimatu požadavky na adicionalitu neobsahuje. Tato záležitost má však význam v souvislosti s prováděním směrnice o obnovitelných zdrojích energie a může se dotýkat druhů vodíku, které se pokládají za obnovitelné (tj. druh elektřiny, kterou lze považovat za obnovitelnou při výrobě vodíku), a může být důležitá také pro určení intenzity emisí skleníkových plynů u obnovitelného vodíku.

52.

Akt v přenesené pravomoci pro oblast klimatu stanoví požadavek na relativní úspory emisí skleníkových plynů ve srovnání s referenčním fosilním palivem analogicky s ustanoveními čl. 25 odst. 2 a přílohy V směrnice o obnovitelných zdrojích energie.

Obdobně jako u přístupu uplatněného u činností v souvislosti s výrobou elektřiny a tepla umožňuje akt v přenesené pravomoci pro oblast klimatu použití alternativních metod výpočtu emisí skleníkových plynů během životního cyklu. V souladu s normami ISO je alternativní metodou výpočtu v případě výroby vodíku metoda uvedená v čl. 28 odst. 5 směrnice o obnovitelných zdrojích energie.

Komise připravuje akt v přenesené pravomoci, kterým se stanoví metodika pro určování úspor emisí skleníkových plynů u obnovitelných paliv nebiologického původu a recyklovaných paliv s obsahem uhlíku a který zahrnuje obnovitelný vodík (vyjma vodíku získaného z biogenních zdrojů) a určité druhy nízkouhlíkového vodíku.

53.

Měrný výkon vodních elektráren popisuje vztah mezi instalovanou kapacitou výroby energie a ohrazenou oblastí. Podle údajů o emisích skleníkových plynů poskytnutých Mezinárodním hydroenergetickým sdružením (56) nevypouštějí vodní elektrárny nad 5 W/m2 více než 100 g ekvivalentu CO2/kWh. Toto zjištění bylo použito k osvobození vodních elektráren s vyšším měrným výkonem od povinnosti provádět posuzování životního cyklu (spolu s říčními elektrárnami).

54.

Kritéria zásady „významně nepoškozovat“ pro vodní energii uvádějí všechna možná (obecná) zmírňující opatření, která je nutno uvážit ve všech případech. Uplatnění těchto kritérií pro vodní energii však závisí na kontextu. Cílem je usilovat o rovnováhu mezi ochranou ekosystémů a vodních útvarů na straně jedné a zamezením nadměrné administrativní zátěži uložené provozovatelům vodních elektráren na straně druhé. Proto by k určení vhodných opatření měla být v každém jednotlivém případě provedena zvláštní analýza vycházející ze seznamu všech opatření. Provedena by měla být pouze opatření, která jsou podstatná pro ekologické podmínky projektu.

Relevance konkrétních kritérií zásady „významně nepoškozovat“ a uvedená zmírňující opatření budou záviset na individuálním posouzení z hlediska proveditelnosti a významu s přihlédnutím k širšímu hydromorfologickému stavu, včetně stavu ekologického toku a požadavku na dosažení a zachování dobrého ekologického stavu nebo případně dobrého ekologického potenciálu dotyčných vodních útvarů. Referenční podmínky pro dobrý stav nebo dobrý potenciál vodních útvarů se liší podle příslušného ekoregionu (zeměpisné oblasti stanovené v příloze XI rámcové směrnice o vodě). Tyto podmínky jsou důležité pro určení nezbytných a relevantních zmírňujících opatření, která mají těchto cílů dosáhnout.

55.

Kompenzačními opatřeními jsou opatření k obnovení kontinuity ve stejné oblasti povodí v rozsahu, který kompenzuje narušení kontinuity a související dopady na vodní ekosystémy způsobené výstavbou vodní elektrárny, u níž se uplatňují technická screeningová kritéria, například odstraněním přehrad či jiných překážek jinde v oblasti povodí. Přínosy pro životní prostředí vyplývající z kompenzačních opatření jsou úměrné rozsahu dopadů. Relevance a druh těchto kompenzačních opatření nejsou blíže upřesněny, neboť to vyžaduje posouzení každého jednotlivého případu z hlediska proveditelnosti a významu.

56.

Platí absolutní požadavek na zavedení všech technicky proveditelných a ekologicky relevantních opatření k dosažení dobrého ekologického stavu nebo dobrého ekologického potenciálu vodních útvarů podle definice v rámcové směrnici o vodě. U nové i stávající výroby hydroelektrické energie kritérium zásady „významně nepoškozovat“ týkající se udržitelného využívání a ochrany vodních a mořských zdrojů stanoví toto: „V souladu s ustanoveními směrnice 2000/60/ES, a zejména s články 4 a 11 uvedené směrnice, jsou zavedena všechna technicky proveditelná a ekologicky relevantní zmírňující opatření ke snížení negativních dopadů na vodní útvary, jakož i na chráněná stanoviště a druhy přímo závislé na vodě“ a  „účinnost těchto opatření je sledována podle oprávnění nebo povolení, které stanoví podmínky zaměřené na dosažení dobrého stavu nebo potenciálu dotčeného vodního útvaru“.

U nové výroby hydroelektrické energie je navíc uvedeno, že „elektrárna trvale neohrožuje dosažení dobrého stavu / potenciálu žádného z vodních útvarů ve stejné oblasti povodí“ (bod 3.4 v oddíle 4.5).

57.

Veškerá výroba hydroelektrické energie vyžaduje povolení/licenci/oprávnění zaměřené na dosažení dobrého ekologického stavu nebo dobrého ekologického potenciálu dotčeného vodního útvaru podle definice v rámcové směrnici o vodě. Jak je navíc stanoveno v bodě 2.3 oddílu 4.5 týkajícím se zásady významně nepoškozovat s ohledem na udržitelné využívání a ochranu vodních a mořských zdrojů, „účinnost těchto opatření je sledována podle oprávnění nebo povolení, které stanoví podmínky zaměřené na dosažení dobrého stavu nebo potenciálu dotčeného vodního útvaru“ .

58.

Vodní útvar dotčený vodní elektrárnou se v zásadě přeměnil na „silně ovlivněný vodní útvar“ v souladu s čl. 4 odst. 3 rámcové směrnice o vodě. To znamená, že je třeba usilovat o dosažení dobrého ekologického potenciálu namísto dobrého stavu. Podle rámcové směrnice o vodě lze odchylky podle jejího čl. 4 odst. 5 použít, pokud je vodní útvar dotčen výrobou hydroelektrické energie a pokud by bylo neúměrně nákladné nebo technicky neproveditelné dosáhnout dobrého potenciálu. Jestliže se však takováto elektrárna rozhodne uplatnit všechna technicky proveditelná a ekologicky relevantní zmírňující opatření k dosažení dobrého ekologického potenciálu a vztahuje se na ni povolení za účelem sledování a kontroly těchto ekologicky relevantních opatření, může splňovat kritéria zásady „významně nepoškozovat“.

To by však znamenalo, že by vodní útvar měl usilovat o dosažení dobrého stavu nebo dobrého potenciálu, a odchylka podle čl. 4 odst. 5 rámcové směrnice o vodě by proto měla být při příští revizi příslušného plánu povodí přezkoumána. Vodní útvar, u něhož bude naopak zachován (počáteční) „nižší“ cíl podle čl. 4 odst. 5 rámcové směrnice o vodě, aniž by byla zavedena nezbytná (ekologicky relevantní a technicky proveditelná) opatření k dosažení dobrého potenciálu, kritéria zásady „významně nepoškozovat“ nesplňuje.

59.

Rozsah hodnot BAT-AEL lze uplatňovat na mezinárodní úrovni, neboť tento rozsah není založen na právních předpisech Unie. Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami (BAT-AEL) popisují rozsah úrovní emisí získaných za běžných provozních podmínek s použitím nejlepších dostupných technik (BAT) nebo kombinace nejlepších dostupných technik, jak je popsáno v závěrech o nejlepších dostupných technikách (BAT). Jsou vyjádřeny jako průměr za dané časové období za stanovených referenčních podmínek.

60.

Intenzita emisí nově zapojených výrobních kapacit, jakož i průměrný emisní faktor soustavy vycházejí z historických údajů o emisích a výrobě energie. Hodnota 100 g CO2/kWh se vztahuje na tyto historické údaje za pětileté klouzavé období.

61.

Skladování vodíku je zahrnuto v oddíle 4.12 přílohy I jako samostatná činnost s vlastními kritérii pro významný přínos ke zmírňování změny klimatu a pro zásadu „významně nepoškozovat“.

Má se za to, že skladování vodíku významně přispívá ke zmírňování změny klimatu, pokud spočívá ve výstavbě nových nebo v přeměně stávajících zařízení určených pro skladování vodíku, nebo pokud spočívá v provozování zařízení určeného pro skladování vodíku, který je vyroben v souladu s příslušnými kritérii stanovenými pro výrobu vodíku.

62.

Akt v přenesené pravomoci pro oblast klimatu neobsahuje definici obnovitelných a nízkouhlíkových plynů. Za obnovitelné a nízkouhlíkové plyny by se měly pokládat všechny příslušné plyny včetně bioplynu (jak je uvedeno v názvu a popisu činnosti), které splňují příslušná technická screeningová kritéria.

63.

Akt v přenesené pravomoci pro oblast klimatu neobsahuje definici obnovitelných a nízkouhlíkových plynů. Za obnovitelné a nízkouhlíkové plyny by se měly pokládat všechny plyny, které splňují příslušná technická screeningová kritéria.

64.

Nikoli, mezi těmito dvěma činnostmi neexistuje přímá souvislost. Může se stát, že v důsledku rozvoje trhu s vodíkem bude v budoucnu existovat „záruka pro vodík“, s lepší sledovatelností. Podle nařízení TEN-E, které určuje priority transevropské energetické sítě, musí „projekty společného zájmu“ týkající se vodíkové infrastruktury prokázat, že významně přispívají k udržitelnosti, mimo jiné snížením emisí skleníkových plynů, posílením zavádění vodíku z obnovitelných zdrojů nebo z nízkouhlíkových zdrojů, s důrazem na vodík z obnovitelných zdrojů.

65.

Podle definice biomasy v čl. 2 bodu 24 směrnice o obnovitelných zdrojích energie je biomasa definována jako „biologicky rozložitelná část produktů, odpadů a zbytků biologického původu ze zemědělství, z lesnictví a souvisejících odvětví a z rybolovu a akvakultury, včetně rostlinných a živočišných látek, jakož i biologicky rozložitelná část odpadů, včetně průmyslových a komunálních odpadů biologického původu“ . Podle této definice lze suchý kal z čistírny městských (neprůmyslových) vod považovat za biomasu.

Z hlediska klasifikace činností jako „environmentálně udržitelných“ však nařízení o taxonomii v čl. 17 odst. 1 písm. d) konkrétně uvádí, že se za činnost, která významně poškozuje životní prostředí, pokládá jakákoli činnost, která „vede k významnému zvýšení vzniku, spalování nebo odstraňování odpadu, s výjimkou spalování nerecyklovatelného nebezpečného odpadu“ .

Na tomto základě se ustanovení čl. 17 odst. 1 písm. d) nařízení o taxonomii vztahuje na opatření související se spalováním i spoluspalováním odpadu, zejména v zařízení pro energetické využívání odpadu a cementárnách, a na opatření související s výstavbou takovýchto nových zařízení, zvýšením stávajících kapacit nebo prodloužením jejich doby životnosti. Tyto činnosti (s výjimkou spalování nerecyklovatelného nebezpečného odpadu) tudíž technická screeningová kritéria nesplňují. To by zahrnovalo spalovací zařízení s energetickým využitím ve formě elektřiny a tepla, které je vyhrazeno výlučně pro spalování suchého kalu z čistírny městských (neprůmyslových) odpadních vod.

66.

Oddíly 5.1 a 5.3 aktu v přenesené pravomoci pro oblast klimatu jsou zaměřeny na dodávky pitné vody a čištění odpadních vod. Aby se kvalifikoval jako významně přispívající ke zmírňování změny klimatu podle nařízení o taxonomii, musí návrháři/provozovatelé systému pitné vody / odpadních vod zajistit, aby dotyčný systém splňoval technická screeningová kritéria stanovená v příloze I oddílech 5.1 a 5.3.

Výroba příslušenství pro komerční bazény a bazény u rodinných domů není způsobilá podle oddílu 5.1 ani 5.3 v příloze I, neboť jeho hlavní účel nepřispívá k dodávkám pitné vody nebo k zajištění čištění odpadních vod.

67.

Jak je uvedeno v kritériích významného přínosu v bodě 1 oddílu 5.3, „čistá spotřeba energie při provozu čistírny odpadních vod může zohledňovat […] v příslušných případech výrobu energie v rámci systému (např. vodní, solární, tepelné a větrné energie)“. Uvedený seznam není úplný.

Energie vyrobená prostřednictvím anaerobní digesce kalu z čistíren odpadních vod spadá do výroby energie v rámci systému, třebaže to není výslovně zmíněno.

68.

Činnost nezahrnuje čistě třídicí zařízení. Místo toho zahrnuje zařízení, která provádějí recyklaci odděleně sbíraného odpadu, přičemž součástí procesu je často počáteční „třídění“, například k oddělení plastů a kovů v případě smíšeného odděleně sbíraného odpadu nebo k vytřídění různých druhů plastů, jako je PET, HDPE, PP.

Akt v přenesené pravomoci pro oblast klimatu upřednostňuje aspekt zpracování surovin k dalšímu využití, neboť má větší potenciál pro snižování emisí skleníkových plynů, například v důsledku náhrady původních materiálů ve výrobě.

69.

Nikoli, splnění jednoho prvku kritérií týkajících se významného přínosu ke zmírňování změny klimatu neznamená soulad s taxonomií. Kritéria jsou kumulativní a musí být splněna všechna.

70.

Technická screeningová kritéria se zaměřují na dvě nejvyšší zastoupené třídy pro valivý odpor (který ovlivňuje energetickou účinnost), v nichž jsou alespoň některé pneumatiky uvedeny na trh. Pro pochopení toho, které třídy jsou nejvýše zastoupenými třídami, v nichž jsou alespoň některé pneumatiky uvedeny na trh, je uveden přehled dostupných výrobků na trhu (podle oficiálních údajů) s odkazem na referenční databázi nazvanou EPREL (Evropský registr výrobků s energetickým označením). Veřejně dostupné informace o pneumatikách jsou k dispozici na adrese https://eprel.ec.europa.eu/screen/product/tyres Například v případě pneumatik pro použití za náročných sněhových podmínek určených pro dodávková vozidla o velikostí 195R15C jsou nejvýkonnější pneumatiky s ohledem na valivý odpor (energetickou účinnost) zařazeny ve třídě D (v době přípravy tohoto sdělení).

71.

Nejvyšší zastoupené třídy by měly být určeny pro konkrétní rozměr a vlastnosti pneumatiky (pneumatiky, které lze skutečně namontovat na vozidlo, včetně piktogramu 3PMSF (Three-Peak Mountain Snowflake) (

72.

Srovnání se provádí v rámci konkrétní kategorie pneumatik, což znamená podle velikosti pneumatik a zvláštních certifikovaných vlastností. Pneumatiky s piktogramem 3PMSF (

73.

Technická screeningová kritéria týkající se pneumatik pro vozidla kategorie M a N jsou odvozena z nařízení EU a jako taková platí pro evropský trh bez jakýkoli rozdílů mezi jednotlivými zeměmi. Co se týče kritérií uvedených v aktu v přenesené pravomoci, splnění těchto kritérií se bude vyžadovat i pro činnosti vykonávané mimo EU. Pneumatiky C1, C2 a C3 jsou zaregistrovány s uvedenou třídou pneumatik.

74.

Při uplatnění tohoto kritéria k vyloučení aktiv, operací a infrastruktury určené k přepravě fosilních paliv je nutné vzít v úvahu víceúčelové použití, různé vlastnictví, uspořádání uživatelů a kvóty pro mísení paliv, a to v souladu s příslušnými stávajícími tržními postupy. Uvážit by se měl mimo jiné typ předmětných mobilních aktiv nebo infrastruktury a jejich jiné užití, včetně toho, zda mají být používány také k přepravě a skladování nízkouhlíkových alternativ.

Například v případě námořní dopravy je sice možné jednoznačně identifikovat ropné tankery jako plavidla zásobující výhradně trh s fosilními palivy, u tankerů pro přepravu produktů nebo chemických látek či plavidel pro přepravu suchého, volně loženého nákladu však nelze totéž předpokládat. Posledně uvedená plavidla patří k typům, jež lze použít pro přepravu nefosilních paliv, a neměla by být vyloučena rovnou.

V závislosti na plánovaném použití a kontextu mohou být příslušnými stávajícími tržními postupy, na něž se odkazuje v 35. bodě odůvodnění aktu v přenesené pravomoci pro oblast klimatu, například postupy používané Evropskou investiční bankou (57) nebo iniciativou týkající se dluhopisů na ochranu klimatu (58). Například v případě železniční nákladní dopravy v oddíle 6.2 by univerzální nákladní vozy, které jsou pořízeny speciálně pro přepravu uhlí, nesplňovaly kritérium týkající se toho, že nejsou určeny k přepravě fosilních paliv.

Každopádně obrat odvozený z přepravy fosilních paliv aktivy, která nejsou určena k přepravě fosilních paliv, by měl být vyloučen z čitatele klíčového ukazatele výkonnosti týkajícího se obratu podle aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací.

75.

Amoniak (NH3) je ze své podstaty bezuhlíkový a při spalování nebo použití v palivovém článku nevypouští žádné emise CO2. Lze jej proto považovat za palivo s nulovými přímými (výfukovými) emisemi CO2.

Je však důležité zmínit, že pokud se amoniak používá spolu s uhlovodíkovými ropnými palivy použitými při zapalování, konkrétně ve spalovacích motorech v námořní dopravě, dojde v procesu spalování více druhů paliv k souvisejícímu výskytu emisí CO2.

76.

Akt v přenesené pravomoci pro oblast klimatu technologie neklasifikuje. Podle kritérií v příloze I oddílech 6.1 a 6.2, která stanoví významný přínos ke zmírňování změny klimatu, by měla být jakákoli lokomotiva, která se má kvalifikovat, schopna provozu s nulovými přímými výfukovými emisemi CO2. Lokomotiva produkující emise, včetně nízkých emisí CO2, nesplňuje požadavek na nulové přímé výfukové emise CO2 při provozu na trati s potřebnou infrastrukturou (tj. nejedná se o konfiguraci Bi-mode), a tudíž kritéria nesplňuje. Lokomotivy s konfigurací Bi-mode, které mají nulové výfukové emise při provozu na elektrifikovaných tratích, ale mohou používat tradiční motor, pokud trať elektrifikována není, jsou považovány za přechodnou činnost.

77.

Akt v přenesené pravomoci pro oblast klimatu technologie neklasifikuje. Pro účely klasifikace hospodářských činností podle taxonomie EU se za přechodné činnosti považují činnosti, které splňují kritéria významného přínosu v bodě 1 písm. b), jakož i kritéria zásady „významně nepoškozovat“, jak je uvedeno v popisu činnosti v příloze I oddíle 6.1.

Lokomotivy s konfigurací Bi-mode, které mají nulové výfukové emise při provozu na elektrifikovaných tratích, ale mohou používat tradiční motor, pokud trať elektrifikována není, jsou považovány za přechodnou činnost.

78.

Akt v přenesené pravomoci pro oblast klimatu takové prahové hodnoty nestanoví. Ke splnění technických screeningových kritérií mohou vlaky používat tradiční motor pouze tehdy, není-li k dispozici infrastruktura umožňující nulové přímé výfukové emise CO2.

79.

Potřebná infrastruktura, na kterou se odkazuje v kritériích významného přínosu v bodě 1 písm. b) v oddílech 6.1 a 6.2 přílohy I (odkaz na kolejová vozidla s konfigurací Bi-mode), se týká elektrifikovaných tratí.

80.

Žádné procentuální požadavky stanoveny nejsou. Kritéria zásady „významně nepoškozovat“ týkající se přechodu na oběhové hospodářství v rámci činnosti „Železniční nákladní doprava“ v oddíle 6.2 jednoduše vyžadují, aby bylo prokázáno, že jsou zavedena opatření k upřednostnění možností nakládání s odpady, jež jsou v hierarchii způsobů nakládání s odpady, která je stanovena v článku 4 rámcové směrnice o odpadech, zařazeny na vyšší úrovni.

81.

Ano, obecně se má za to, že motory jako RLL a RLR s nulovými emisemi CO2 splňují emisní limity podle kritérií zásady „významně nepoškozovat“ pro železniční nákladní dopravu (oddíl 6.2).

82.

Činnost v oddíle 6.4 „Provoz zařízení pro osobní mobilitu, cyklistická logistika“ zahrnuje „prodej, zakoupení, financování, leasing, pronájem a provozování zařízení pro osobní mobilitu nebo dopravních prostředků, které jsou poháněny fyzickou aktivitou uživatele, motorem s nulovými emisemi nebo kombinací motoru s nulovými emisemi a fyzické aktivity. To zahrnuje poskytování služeb přepravy zboží (nákladními) jízdními koly.“

Poštovní vozík lze pokládat za podobný dopravní prostředek jako nákladní jízdní kolo (které je v popisu činnosti výslovně zmíněno), neboť:

83.

Přechodné období pro vozidla kategorie N1 v oddíle 6.5 zohledňuje zvláštnosti a současný stav vývoje technologií osobních automobilů a lehkých užitkových vozidel v oddíle 6.5, jež se u nákladních vozidel v oddíle 6.6 liší.

84.

Vozidly kategorie N1 jsou dodávková vozidla, tj. motorová vozidla konstruovaná a vyrobená především pro přepravu zboží s maximální hmotností nižší než 3,5 t. Jejich emise však mohou být regulovány v rámci dvou různých režimů podle „referenční hmotnosti“ dotyčných vozidel. Ve většině případů musí vozidla s referenční hmotností nižší než 2 610 kg dodržovat pravidla schválení typu pro „lehká užitková vozidla“ (pokud jde o emise CO2 a znečišťujících látek – nařízení (ES) č. 715/2007 o mezních hodnotách Euro 6), jež platí i pro osobní automobily, a vztahují se na ně normy pro emise CO2 vozového parku. Vozidla kategorie N1 s referenční hmotností vyšší než 2 610 kg se musí obvykle řídit pravidly schvalování typu z hlediska emisí pro „těžká nákladní vozidla“ (nařízení (ES) č. 595/2009 o mezních hodnotách Euro VI) a obvykle se na ně normy CO2 nevztahují.

Z tohoto důvodu zní popis v činnosti v oddíle 6.6 takto: Zakoupení, financování, leasing, pronájem a provozování vozidel kategorie N1, N2 nebo N3 spadajících do oblasti působnosti normy EURO VI, kroku E nebo jeho nástupce, pro účely služeb silniční nákladní dopravy. Takto budou všechna vozidla se schválením typu v souladu s rámcem pro lehká užitková vozidla (osobní automobily a dodávkové vozy s referenční hmotností nižší než 2 610 kg) zahrnuta v oddíle 6.5, zatímco některá vozidla kategorie N.1 (dodávková vozidla, která využívají výše zmíněnou odchylku) budou zahrnuta v oddíle 6.6.

85.

Vozidla kategorie N1 spadají buď do oblasti působnosti ustanovení oddílu 6.5, nebo oddílu 6.6 v příloze I v závislosti na tom, zda se na ně vztahují předpisy o Euro 6 (nařízení (ES) č. 715/2007), nebo předpisy o Euro VI (nařízení (ES) č. 595/2009), a proto se uplatňují jiné prahové hodnoty hmotnosti. Platnost těchto nařízení určuje referenční hmotnost dotyčných vozidel.

Na vozidla kategorie M1 se vztahují pouze ustanovení oddílu 6.5 (osobní automobily a lehká užitková vozidla) odkazující na Euro 6 (nařízení (ES) č. 715/2007), a týkají se tedy pouze vozidel s referenční hmotností nižší než 2 610 kg.

86.

Technická screeningová kritéria pro vnitrozemskou nákladní vodní dopravu v aktu v přenesené pravomoci pro oblast klimatu se nezabývají otázkami týkajícími se možných dalších kategorií nebo tříd.

87.

Jak je uvedeno v poznámce pod čarou č. 253 v oddíle 6.8 přílohy I, pokyny k výpočtu tohoto ukazatele jsou uvedeny v dokumentu Mezinárodní námořní organizace MEPC.1/Circ. 684.

88.

V poznámce pod čarou č. 245 v oddíle 6.8 přílohy I je uvedena definice, která se použije pro provozní ukazatel energetické účinnosti. Ten je definován jako poměr hmotnosti CO2 emitovaného na jednotku přepravního výkonu. Je to reprezentativní hodnota energetické účinnosti provozu lodi za jednotné období, která představuje celkový obchodní model plavidla. Pokyny k výpočtu tohoto ukazatele jsou uvedeny v dokumentu Mezinárodní námořní organizace MEPC.1/Circ. 684.

89.

Informace potřebné pro vykazování by měl získat provozovatel činnosti udávající soulad s taxonomií.

90.

Akt v přenesené pravomoci pro oblast klimatu omezuje uznání určitých přechodných činností u vodní dopravy do konce roku 2025.

91.

To znamená, že plavidlo může používat paliva z obnovitelných zdrojů nebo nízkouhlíková paliva. Paliva, která splňují technická screeningová kritéria, jsou uvedena v oddílech 3.10 a 4.13 přílohy I.

92.

Akt v přenesené pravomoci pro oblast klimatu pronájem blíže nevymezuje. V obchodní lodní dopravě se však jedná o zavedený termín, který používají všechny významné organizace, jako je Mezinárodní námořní komora (International Chamber of Shipping, ICS) nebo Baltická a mezinárodní námořní rada (Baltic and International Maritime Council, BIMCO).

Pronájmem lodi se rozumí skutečnost, že majitel lodě pronajme loď jiné společnosti, nájemci, za účelem přepravy zboží na omezenou, přesně stanovenou dobu.

Dvěma hlavními stranami při pronájmu lodi jsou majitel lodě a nájemce. K dalším stranám může patřit lodní makléř, který sjednává obchody mezi majiteli lodí a nájemci, lodní agent, který obstarává nezbytné záležitosti v přístavech, a správce plavidla, který se za úplatu jménem majitele stará o provoz a posádku plavidla.

Smlouva o nájmu lodi stanoví sazbu, dobu trvání a podmínky dohodnuté mezi majitelem lodě a nájemcem. V praxi existuje mnoho různých druhů nájemních smluv.

93.

Soulad s taxonomií ze strany podniků pronajímajících nebo provozujících plavidla by se měl prokazovat na základě příslušných ustanovení smlouvy o pronájmu.

Za toto prokázání by mohl obvykle odpovídat podnik, kterému bylo poskytnuto financování na základě souladu s taxonomií, a to podle příslušných technických screeningových kritérií. Pokud bylo financování poskytnuto majiteli lodě, pak by příslušnou povinností nájemce lodi (nebo provozovatele) bylo předložení všech informací o pořízení paliva majiteli, který nese odpovědnost vůči finanční instituci. Jestliže bylo na druhou stranu financování poskytnuto nájemci lodi na uhrazení provozních výdajů, příslušnou odpovědnost za prokázání souladu s taxonomií ponese vůči finanční instituci přímo nájemce lodi.

Co se týče povinného zveřejňování informací podle aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací, podnik, který vytváří příjmy a/nebo vynakládá kapitálové výdaje a/nebo provozní výdaje související s touto činností, by měl posoudit způsobilost pro taxonomii a soulad s taxonomií a uvést to ve svých klíčových ukazatelích výkonnosti.

94.

Jelikož pro lodní dopravu dosud nejsou technicky a ekonomicky proveditelné nízkouhlíkové alternativy komerčně dostupné, je kvalifikována jako přechodná činnost podle čl. 10 odst. 2 nařízení o taxonomii. Kritérium „nejlepší ve své třídě“ v tomto kontextu znamená, že vyhovující loď: a) vykazuje úrovně emisí skleníkových plynů, které odpovídají nejlepším výsledkům v daném odvětví; b) nenarušuje rozvoj a zavádění nízkouhlíkových alternativ a c) nevede k tomu, že aktiva s vysokými emisemi skleníkových plynů budou zakonzervována, a budou tak vytěsňovat nízkouhlíkové alternativy.

Kritérium „nejlepší ve své třídě“ tudíž umožňuje určitým plavidlům splnit kritéria významného přínosu i v případě, že nemají až do konce roku 2025 nulové přímé výfukové emise CO2. To se týká především bodu 1 písm. d) oddílu 6.10, podle něhož musí plavidla dosáhnout hodnoty EEDI o 10 % nižší, než jsou požadavky na EEDI platné k 1. dubnu 2022. Plavidla musí být schopna ke svému pohonu využívat paliva s nulovými přímými (výfukovými) emisemi CO2 nebo paliva z obnovitelných zdrojů (která splňují technická screeningová kritéria stanovená v oddílech 3.10 a 4.13 přílohy I), aby bylo možné prokázat, že nedojde k tomu, že aktiva s vysokými emisemi skleníkových plynů budou zakonzervována, a budou tak vytěsňovat nízkouhlíkové alternativy.

95.

Kritéria významného přínosu v oddíle 6.10 přílohy I stanoví čtyři alternativní způsoby prokázání souladu. Konkrétně u kritéria uvedeného v bodě 1 písm. d) by plavidlo, které dosáhlo hodnoty indexu energeticky účinného designu (EEDI) o 10 % nižší, než jsou požadavky na EEDI platné k 1. dubnu 2022, mělo být mimo jiné schopno ke svému pohonu využívat paliva s nulovými emisemi CO2 nebo paliva z obnovitelných zdrojů, která splňují kritéria v oddíle 3.10 „Vodík a syntetická paliva na bázi vodíku“ nebo v oddíle 4.13 „Výroba bioplynu a biopaliv pro použití v dopravě a biokapalin“ v příloze I.

Hlavním kritériem v tomto bodě (bod 1 písm. d)) v oddíle 6.10 přílohy I je odkaz na dosaženou hodnotu EEDI. Schopnost využívat k pohonu paliva s nulovými přímými emisemi CO2 nebo paliva z obnovitelných zdrojů představuje v tomto kritériu podpůrné ustanovení, jež neukládá ani blíže neupřesňuje, jaký druh paliva se má použít.

Kritérium dále neukládá žádná další omezení týkající se používání různých druhů paliv během provozu. V praxi se základní podmínka ověřuje spíše s odkazem na systém konverze elektrické energie instalovaný na palubě než na použité palivo.

Například plavidlo vybavené dvoupalivovými motory na plyn může používat zkapalněný zemní plyn (LNG), ale „může používat“ také zkapalněný biomethan nebo syntetický methan.

K zajištění souladu s technickými screeningovými kritérii proto postačuje, že plavidlo splňuje minimální požadavky na EEDI a je vybaveno systémy konverze elektrické energie (a má příslušnou certifikaci) a může být poháněno palivy, která splňují kritéria v oddíle 3.10 nebo 4.13.

96.

Ne, nejsou. Odkaz na nulové přímé výfukové emise v technických screeningových kritériích nepředjímá druh zvoleného paliva. Spalovací motory bez ohledu na to, zda používají biopaliva či jiná paliva, mají zpravidla přímé emise CO2, ať už spojené s hlavním používaným palivem, nebo se zapalovacím palivem. Plavidlo s takovýmito emisemi nesplňuje požadavek na nulové výfukové emise CO2. Rovněž instalované palivové články budou mít v případě, že používají jiné palivo než vodík nebo amoniak, emise CO2 související s procesem přeměny paliva.

Nulové přímé výfukové emise je třeba prokázat na základě technologie zvolené pro propulzní zařízení.

Aniž by se zohlednila možnost zachycování a ukládání uhlíku na palubě, jsou jedinými možnými alternativami pro nulové výfukové emise CO2 technologická řešení jako např.:

97.

Na loď se nemusí EEDI vztahovat, pokud:

Podle poznámky pod čarou č. 261 v příloze I plavidla, která spadají mezi typy lodí uvedené v příloze VI pravidlu 2 úmluvy MARPOL, ale nejsou podle uvedeného předpisu považována za novou loď, mohou poskytnout dosaženou hodnotu EEDI vypočtenou na dobrovolném základě v souladu s přílohou VI kapitolou 4 úmluvy MARPOL a nechat tyto výpočty ověřit v souladu s přílohou VI kapitolou 2 úmluvy MARPOL.

U lodí mimo skupinu typů lodí zvažovaných pro výpočet EEDI, bez ohledu na velikost nebo hrubou nosnost, není možné metodiku EEDI použít, a proto se uplatní pouze použitelná kritéria v bodě 1 písm. a) a b) oddílu 6.10 přílohy I.

Zejména u plavidel menší velikosti a hrubé nosnosti je velmi pravděpodobné přijetí plně elektrických řešení nebo systémů s vodíkovými palivovými články. Hodnota EEDI by v těchto případech nebyla účinná a použitelná kritéria pro takováto plavidla jsou stanovena v bodě 1 písm. a) a b) oddílu 6.10 v příloze I.

98.

Jak je uvedeno v posouzení dopadů aktu v přenesené pravomoci pro oblast klimatu, toto kritérium má motivovat k přechodu ze silniční dopravy na udržitelnější druhy dopravy. Kritérium proto používá srovnání mezi emisemi z pozemní a námořní dopravy. Do 31. prosince 2025 se za činnosti v souladu s technickými screeningovými kritérii považují operace, které:

Údaje ohledně průměrné referenční hodnoty pro emise CO2 stanovené pro těžká nákladní vozidla v souladu s článkem 11 nařízení 2019/1242 jsou uvedeny v prováděcím rozhodnutí Komise (EU) 2021/781. Referenční hodnota pro emise CO2 pro podskupinu vozidel 5-LH činí 56,60 g CO2/tkm.

99.

Plavidla, která přepravují náklad i cestující, mohou uplatnit buď kritéria stanovená v oddíle o nákladní dopravě, nebo kritéria v oddíle o osobní dopravě. Kritéria jsou každopádně obecně stejná, s výjimkou bodu 1 písm. c) týkajícího se poskytování pobídek k přechodu na jiný druh dopravy.

100.

Jestliže činnost odpovídá popisu činnosti v oddíle 6.14 „Infrastruktura pro železniční dopravu“ v příloze I, budou zařízení na letištích nebo spojená s letišti způsobilá, zejména pokud „infrastruktura a zařízení jsou určeny k přestupu cestujících mezi různými druhy kolejové dopravy nebo z jiných druhů dopravy na železnici“ a  „infrastruktura a zařízení jsou určeny k překládce nákladu mezi různými druhy dopravy: infrastruktura terminálů a nástavby pro nakládku, vykládku a překládku zboží“ .

101.

Aby se infrastruktura považovala za infrastrukturu zahrnutou v oddíle 6.15 přílohy I, musí být určena pro provoz silničních vozidel s nulovými výfukovými emisemi CO2 nebo pro městskou a příměstskou veřejnou osobní dopravu, tj. služby linkové osobní dopravy obecného hospodářského zájmu, které jsou veřejnosti nabízeny nediskriminačním způsobem a nepřetržitě. To zahrnuje například autobusové linky a linky metra, nikoli však taxislužbu.

Proto lze mít za to, že infrastruktura určená pro leteckou městskou dopravu je zahrnuta do oddílu 6.15 přílohy I, je-li poskytovanou službou městská veřejná osobní doprava, která je veřejnosti nabízena nediskriminačním způsobem a nepřetržitě.

Činnostmi v rámci „inteligentního dopravního systému“ mohou být způsobilé inženýrské a technické poradenské služby v oddíle 6.15 přílohy I, pokud se jedná o systémy umožňující propojenou a automatizovanou multimodální mobilitu cestujících, optimalizaci dopravního toku, snížení dopravního přetížení, usnadnění projektů v oblasti energetické účinnosti v silniční dopravě a/nebo o elektronické systémy mýtného.

102.

Podle kritérií zásady „významně nepoškozovat“ v rámci oběhového hospodářství pro činnost „Výstavba nových budov“ v oddíle 7.1 musí být stavební a demoliční odpad neklasifikovaný jako nebezpečný, který vznikl na staveništích při výstavbě nových budov a při větších renovacích, připraven k opětovnému použití, recyklaci a k jiným druhům materiálového využití, včetně zásypů, při nichž jsou jiné materiály nahrazeny odpadem, a to přinejmenším u 70 procent hmotnosti vytvořeného odpadu. Technická screeningová kritéria vyžadují, aby se na staveniště vztahovala konkrétní prahová hodnota pro opětovné použití, recyklaci a jiné druhy materiálového využití stavebního a demoličního odpadu. To znamená, že této prahové hodnoty je nutno dosáhnout u konkrétního projektu a nelze ji považovat za splněnou pouze dodržením příslušných prahových hodnot stanovených ve vnitrostátních právních předpisech (tj. provedení rámcové směrnice o odpadech). Odkazuje se rovněž na „Protokol EU pro nakládání se stavebním a demoličním odpadem“ ve formě nezávazných pokynů (59).

103.

Zmíněné normy nejsou v aktu v přenesené pravomoci pro oblast klimatu výslovně zohledněny. Pokud mohou přispět k prokázání splnění technických screeningových kritérií, lze je uznat pro účely souladu se zmíněnými kritérii.

104.

Jedná-li se o oficiálně vydaný průkaz energetické náročnosti, lze jej uznat a použít za stejných podmínek.

105.

Tyto informace lze získat od vnitrostátních orgánů. Jakákoli nová budova v EU by měla mít průkaz energetické náročnosti, který udává relevantní hodnotu pro příslušnou budovu a srovnání s referenčními hodnotami, jako jsou budovy s téměř nulovou spotřebou energie.

106.

Ano, datum podání úplné žádosti je příslušným datem pro rozhodnutí o tom, která technická screeningová kritéria platí v daném okamžiku.

107.

Platí to pro stavební společnosti i subjekty, které zadávají novou výstavbu. Může se však lišit způsob, jakým mohou uplatnit příslušný obrat / kapitálové výdaje / provozní výdaje jako způsobilé pro taxonomii nebo v souladu s taxonomií, a subjekt, který budovu vlastní, může použít rovněž příslušná kritéria v oddíle 7.7 přílohy I.

108.

Ano, navrhovaná technická screeningová kritéria týkající se vzduchotěsnosti, měření tepelné integrity a potenciálu globálního oteplování během životního cyklu nerozlišují mezi bytovými a nebytovými budovami, a vztahují se tudíž na obojí.

109.

U prahové hodnoty pro energii to závisí na vnitrostátních předpisech, tj. na tom, zda se průkaz energetické náročnosti vztahuje na celou budovu, nebo na jednotlivé bytové jednotky. Bez ohledu na požadavek na vnitrostátní úrovni by to mělo platit pro bytové i nebytové budovy. Každopádně bude předložen náležitý průkaz energetické náročnosti v souladu s vnitrostátními předpisy. U totožných bytových jednotek, které mají obvykle stejné průkazy energetické náročnosti, lze použít omezený dílčí soubor. V případě různých typů bytů s různými průkazy energetické náročnosti je nutné provést kontrolu u všech typů.

U konkrétních technických screeningových kritérií pro budovy nad 5 000 m2 by dodržení požadavku, že „po dokončení prochází budova, která je výsledkem výstavby, zkouškou vzduchotěsnosti a tepelné integrity“ a  „potenciál globálního oteplování během životního cyklu budovy, která je výsledkem výstavby, je vypočten pro každou fázi životního cyklu a je na požádání sdělen investorům a klientům“ , mělo být prokázáno u budovy (nikoli u jednotlivých bytů), a to v případě bytových i nebytových budov.

110.

Ano, doklad lze předložit později, není-li možné provést potřebné zkoušky před předáním budovy.

111.

Jak je uvedeno v poznámce pod čarou č. 294 přílohy I, potenciál globálního oteplování je uveden jako číselný ukazatel pro každou fázi životního cyklu vyjádřený v kg ekvivalentu CO2/m2 (užitné vnitřní podlahové plochy) jako roční průměr z padesátiletého referenčního období. Výběr údajů, vymezení scénářů a výpočty se provádějí v souladu s normou EN 15978 (EN 15978:2011. Udržitelnost staveb – Posuzování environmentálních vlastností budov – Výpočtová metoda). Rozsah stavebních prvků a technického vybavení odpovídá definicím uvedeným ve společném rámci EU Level(s) pro ukazatel 1.2.

Pokud existuje vnitrostátní výpočetní nástroj nebo pokud je tento nástroj nutný pro sdělování informací nebo pro získávání stavebních povolení, lze k poskytnutí požadovaných údajů použít příslušný nástroj. Lze použít i jiné výpočetní nástroje, pokud splňují minimální kritéria stanovená společným rámcem EU Level(s) (60), viz uživatelská příručka pro ukazatel 1.2.

112.

Účelem zařazení kritéria zásady „významně nepoškozovat“ pro ochranu a obnovu biologické rozmanitosti a ekosystémů je zajištění toho, aby nová výstavba významně nepoškozovala typy půdy s vysokou biologickou rozmanitostí a hodnotou ekosystémů. Konkrétně to má zajistit, aby nedošlo k přeměně tří typů půdy uvedených v kritériu zásady „významně nepoškozovat“ na pozemek určený pro výstavbu.

Na tomto základě se má za to, že jakýkoli projekt zahrnující novou výstavbu na orné půdě a zemědělské půdě se střední až vysokou úrovní úrodnosti a podzemní biologické rozmanitosti významně poškozuje biologickou rozmanitost a ekosystémy.

113.

Účelem zařazení kritéria zásady „významně nepoškozovat“ pro ochranu a obnovu biologické rozmanitosti a ekosystémů je zajistit, aby byla nová výstavba v souladu s kritérii stanovenými v dodatku D a významně nepoškozovala typy půdy s vysokou biologickou rozmanitostí a hodnotou ekosystémů. Konkrétně to má zajistit, aby nedošlo k přeměně tří typů půdy uvedených v kritériu zásady „významně nepoškozovat“ na pozemek použitý k nové výstavbě.

Na tomto základě se má za to, že pro splnění kritéria zásady „významně nepoškozovat“ s ohledem na biologickou rozmanitost a ekosystémy je vhodný každý typ půdy – s výjimkou typů půdy uvedených v bodě 6 písm. a), b) a c). Stavební pozemek čekající na výstavbu, vyhrazený, avšak dosud nezastavěný stavební pozemek může splňovat kritérium zásady „významně nepoškozovat“ týkající se biologické rozmanitosti a ekosystémů.

114.

Měla by se použít technická screeningová kritéria platná v době stavebního povolení (tj. ke dni podání úplné žádosti o stavební povolení).

115.

U nových bytů je platný buď průkaz energetické náročnosti (platný po dobu deseti let), nebo průkaz energetické náročnosti skutečného stavu budovy. Rozumí se, že u stavebních projektů je úvěr často poskytnut před zahájením stavebních prací a finanční prostředky jsou uvolňovány v závislosti na postupu prací. Jelikož průkaz energetické náročnosti skutečného stavu budovy nelze až do samotného ukončení projektu získat, mělo by být možné získat a používat jako prozatímní opatření průkaz energetické náročnosti projektovaného stavu budovy. To umožní zahájit proces výstavby. Po dokončení stavebních prací je však zapotřebí průkaz energetické náročnosti skutečného stavu budovy potvrzující, že budova skutečně splňuje kritérium týkající se potřeby primární energie o 10 % nižší než prahová hodnota pro budovy s téměř nulovou spotřebou energie.

To závisí také na dostupnosti průkazů energetické náročnosti a rozsahu projektu jako takového. Pokud se projekt týká celé budovy, není nutné ověřit průkaz energetické náročnosti pro každý jednotlivý byt. Týká-li se projekt výstavby nebo pořízení/vlastnictví bytu, lze použít průkaz energetické náročnosti pro dotyčný byt.

116.

Způsobilá je certifikace stavebních nebo montážních společností v příslušné oblasti.

117.

Kritérium zásady „významně nepoškozovat“ v oddíle 7.1 přílohy II znamená vyloučení stavebních činností u budov, které jsou určeny pro některé činnosti zahrnující fosilní paliva, jakožto činností, které jsou v souladu s taxonomií. Toto kritérium nevylučuje ze splnění kritéria zásady „významně nepoškozovat“ budovy v případě, že v nich může být zapotřebí skladovat nebo přepravovat malé množství paliv, například k zajištění fungování zařízení k výrobě energie na staveništi, ale vylučuje budovy, které jsou určeny ke zcela jinému použití (jako jsou obytné budovy).

118.

Co se týče bodu 1, odkaz na přílohu XVII nařízení REACH je vhodný, neboť v současné době je předmětem revize s ohledem na formaldehyd a revidovaná verze bude obsahovat ustanovení týkající se metod pro zkoušky emisí formaldehydu. Očekáváme, že nové omezení formaldehydu a látek uvolňujících formaldehyd bude doplněno do přílohy XVII nařízení REACH a bude zveřejněno ve 2. čtvrtletí roku 2023.

Co se týká bodu 2, odkazem se rozumí m3 ovzduší v komoře ve zkušebním systému. V revizi aktu v přenesené pravomoci by bylo možné formulaci opravit.

119.

Úplný soulad s právními předpisy zmíněnými v dodatku C (tj. nařízení (EU) 2019/1021, 2017/852, 2009/1005, 1907/2006 a směrnice 2011/65/EU) nepostačuje ke splnění obecných kritérií zásady „významně nepoškozovat“ pro prevenci a omezování znečištění, pokud jde o používání a přítomnost chemických látek, jež jsou uvedeny v dodatku C. Odkaz na právní předpisy EU v tomto dodatku určuje látky, které spadají do oblasti působnosti kritérií zásady „významně nepoškozovat“. Požadavky, které je třeba s ohledem na tyto chemické látky splnit, jsou upřesněny v samotném dodatku C.

120.

Odkazuje-li se na dodatek C, použijí se všechny podmínky stanovené v tomto dodatku, tj. písmena a) až g).

Pro stavební výrobky a stavební prvky není k dispozici zjednodušený seznam látek. Nicméně látky, jichž se týkají písmena a) až e) v kritériích zásady „významně nepoškozovat“, jsou uvedeny v příslušných ustanoveních předpisů, na něž se odkazuje.

Seznam látek, na něž se vztahuje písmeno f), lze získat nahlédnutím do seznamu látek vzbuzujících mimořádné obavy, který spravuje Evropská agentura pro chemické látky podle čl. 59 odst. 10 nařízení REACH. Seznam látek je k dispozici na internetu52.

Látky, na něž se vztahuje písmeno g), jsou uvedeny v řadě zdrojů v závislosti na konkrétním odstavci článku 57 nařízení REACH, do jehož oblasti působnosti spadají:

co se týká čl. 57 písm. a) až c): jedním ze zdrojů je seznam klasifikací a označení spravovaný Evropskou agenturou pro chemické látky podle článku 42 nařízení CLP. Tento seznam poskytuje informace o klasifikaci nebezpečnosti látek, jež lze porovnat s kritérii stanovenými v čl. 57 písm. a) až c) nařízení REACH. Seznam uvádí látky s harmonizovanou klasifikací (posouzenou a sjednanou orgány), jakož i s vlastní klasifikací (posouzenou a sjednanou samotným odvětvím). Seznam klasifikací a označení je k dispozici na internetu na adrese: Seznam klasifikací a označení – ECHA na portálu europa.eu.

Co se týče čl. 57 písm. d) až f) nařízení REACH: kategorie nebezpečnosti uvedené v tomto odstavci nejsou v seznamu klasifikací a označení dosud zahrnuty. Agentura ECHA spravuje seznam látek, které jsou posuzovány neformálními odbornými skupinami agentury ECHA. Seznamy poskytují údaje o látkách, které mohou splňovat kritéria stanovená v čl. 57 písm. d) až f) nařízení REACH, jakož i o látkách, které kritéria pravděpodobně nesplňují, nebo o posuzovaných látkách. Seznam posouzení perzistence, bioakumulace a toxicity (PBT) obsahuje informace o těchto vlastnostech látek, které lze porovnat s kritérii stanovenými v čl. 57 písm. d) až e) nařízení REACH. Seznam je k dispozici na internetu na adrese: https://echa.europa.eu/pbt.

Seznam posouzení endokrinního disruptoru poskytuje informace o vlastnostech látek, které lze porovnat s kritérii stanovenými v čl. 57 písm. f) nařízení REACH. Seznam je k dispozici na internetu na adrese: https://echa.europa.eu/ed-assessment

V souladu se závazkem obsaženým ve Strategii pro udržitelnost v oblasti chemických látek připravuje Komise zařazení nových tříd nebezpečnosti (včetně PBT, vPvB a endokrinních disruptorů) do nařízení (ES) č. 1272/2008 (nařízení CLP). Pokud a jakmile budou třídy nebezpečnosti zařazeny do nařízení CLP, seznam klasifikací a označení bude postupně zahrnovat informace o klasifikaci nebezpečnosti látek, na něž se vztahuje písmeno g) dodatku C.

121.

Toto kritérium stanoví požadavek, aby před výstavbou nové budovy nebo realizací projektu týkajícího se nemovitosti bylo provedeno šetření zaměřené na potenciální kontaminující látky na staveništi. To zahrnuje šetření na místech, kde se uskutečnily činnosti znamenající riziko potenciální kontaminace, nebo na místech, u nichž existuje podezření na kontaminaci půdy (např. po nehodě nebo kalamitě). Toto kritérium vyžaduje, aby se šetření zaměřilo na získání potřebných informací pro potvrzení přítomnosti kontaminace půdy a rozhodnutí o posouzení rizik. Jakmile je provedeno posouzení rizik, požadavky kritéria jsou splněny.

Kontaminované místo je určeno v každém jednotlivém případě po šetření týkajícím se půdy a odběru vzorku půdy (například podle pokynů uvedených v normě ISO 18400). V současnosti neexistují společné prahové hodnoty EU pro vyhodnocení toho, zda je místo kontaminované, či nikoli. Většina členských států zavedla vnitrostátní právní předpisy zabývající se kontaminací půdy, které v některých případech obsahují konkrétní mezní hodnoty a požadavky na šetření, odběr vzorků, posouzení rizik a sanaci.

122.

Bytovými jednotkami jsou rodinné domy nebo byty v domech s více byty. Tyto bytové jednotky byly z kritérií zásady „významně nepoškozovat“ vyloučeny s cílem minimalizovat administrativní zátěž uloženou jednotlivým vlastníkům domů a souvisejícím projektům výstavby nebo renovace budov.

Kritéria zásady „významně nepoškozovat“ pro vodní a mořské zdroje se však vztahují na výstavbu budov s více byty nebo výstavbu více rodinných domů jedním hospodářským subjektem. Kritéria proto nestanoví obecnou výjimku pro obytné budovy.

123.

K výpočtu maximálního průměrného objemu splachovací vody u WC, zahrnujících soupravy, mísy a splachovací nádrže, se použije metoda „Building Research Establishment Environmental Assessment Method“ (BREEAM) nebo rovnocenný nástroj.

124.

Účelem kritéria zásady „významně nepoškozovat“ v souvislosti s cílem týkajícím se přechodu na oběhové hospodářství je stanovit požadavek, aby bylo 70 % (hmotnostních) stavebního a demoličního odpadu neklasifikovaného jako nebezpečný, jež vznikl na staveništi, připraveno k opětovnému použití, recyklaci a jiným druhům materiálového využití, včetně zásypů, při nichž jsou jiné materiály nahrazeny odpadem.

Podle čl. 17 odst. 1 písm. d) nařízení o taxonomii se má za to, že se hospodářské činnosti vedoucí k významnému zvýšení vzniku, spalování nebo odstraňování odpadu, s výjimkou spalování nerecyklovatelného nebezpečného odpadu, považují za činnosti významně poškozující oběhové hospodářství.

Na tomto základě je třeba mít za to, že použití stavebního a demoličního odpadu neklasifikovaného jako nebezpečný, jež významně zvýší spalování, poškozuje oběhové hospodářství, a proto se nezapočítává do prahové hodnoty 70 % (hmotnostních).

125.

Účelem zařazení kritéria zásady „významně nepoškozovat“ týkajícího se oběhového hospodářství je prokázání toho, že budova je navržena a vybudována tak, aby umožňovala opětovné použití nebo recyklaci použitých materiálů.

Kritérium zásady „významně nepoškozovat“ neupřesňuje míru dodržení normy ISO 20887 nebo jiných norem pro posuzování demontovatelnosti nebo přizpůsobivosti budov, kterou je třeba prokázat. K zajištění souladu s technickými screeningovými kritérii musí stavební společnost zavést příslušný soubor opatření s cílem prokázat, že nová budova je a) efektivnější; b) adaptabilnější; c) flexibilnější a d) lépe demontovatelná než průměrná nová postavená budova.

126.

Účelem zařazení kritéria zásady „významně nepoškozovat“ pro ochranu a obnovu biologické rozmanitosti a ekosystémů je zajistit, aby byla nová výstavba v souladu s kritérii stanovenými v dodatku D a významně nepoškozovala typy půdy s vysokou biologickou rozmanitostí a hodnotou ekosystémů. Konkrétně to znamená, že tři typy půdy uvedené v kritériu zásady „významně nepoškozovat“ nejsou přeměněny na pozemek použitý k nové výstavbě.

Na tomto základě lze jako důkaz o souladu k prokázání skutečnosti, že nová budova není postavena na typech půdy uvedených v písmenech a), b) a c) tohoto kritéria, použít stavební povolení.

127.

Účelem zařazení kritéria a) v zásadě „významně nepoškozovat“ v souvislosti s cílem týkajícím se biologické rozmanitosti u výstavby nových budov je vyloučit, aby byly budovy na úrodné orné půdě nebo zemědělské půdě (nebo na některé jiné kategorii půdy uvedené v písmenech b) a c)) pokládány za environmentálně udržitelné, a to kvůli negativnímu environmentálnímu dopadu plynoucímu z využití takovéto půdy.

128.

Podle tohoto kritéria týkajícího se oddílu „Výstavba nových budov“ spadají projekty v oblasti nemovitostí do oblasti působnosti přílohy II směrnice o posuzování vlivů na životní prostředí a podléhají screeningu. V každém členském státě příslušný orgán rozhodne, zda se u těchto projektů pokládá za nezbytné posouzení vlivů na životní prostředí. Takovéto rozhodnutí se zakládá na screeningu, který určí, zda projekty podléhají posouzení na základě prahových hodnot / kritérií, nebo na základě přezkoumání každého jednotlivého případu s přihlédnutím k příslušným kritériím výběru stanoveným v příloze III směrnice.

Pro zajištění vysoké úrovně ochrany životního prostředí a lidského zdraví je nezbytné, aby se v rámci zjišťovacího řízení a posuzování vlivů na životní prostředí přihlíželo k vlivům dotyčného záměru jako celku, případně včetně jeho podpovrchové a podzemní části, během výstavby a provozu a případně demolice.

Další pokyny k provádění směrnice o posuzování vlivů na životní prostředí jsou uvedeny na adrese https://environment.ec.europa.eu/law-and-governance/environmental-assessments/environmental-impact-assessment_en

129.

Podle čl. 2 odst. 1 bodu 10 směrnice o energetické náročnosti budov se „větší renovací“ rozumí renovace budovy, kdy:

Členské státy si mohou zvolit, zda uplatní možnost a) či b), nebo obě možnosti. Informace lze ověřit u dotčeného členského státu.

130.

Zmíněná poznámka pod čarou uvádí toto: „Počáteční potřeba primární energie a odhadované zlepšení vychází z podrobného průzkumu budovy, energetického auditu provedeného akreditovaným nezávislým odborníkem nebo jiné transparentní a přiměřené metody a je ověřeno průkazem energetické náročnosti. Uvedené 30 % zlepšení je výsledkem skutečného snížení potřeby primární energie (přičemž není bráno v úvahu snížení čisté potřeby primární energie z obnovitelných zdrojů) a lze ho dosáhnout postupnými opatřeními nejdéle do tří let.“

Z toho plyne, že snížení potřeby primární energie je nutno ověřit průkazem energetické náročnosti a mělo by být odhadnuto na základě platné metody v souladu s ustanoveními směrnice o energetické náročnosti budov. Směrnice objasňuje, že se „primární energií“ rozumí energie z obnovitelných a neobnovitelných zdrojů, která neprošla žádným procesem přeměny nebo transformace.

Zlepšení zdroje energie pro používání obnovitelné energie se může kvalifikovat podle oddílu 7.6 – „Instalace, údržba a opravy technologických zařízení pro obnovitelnou energii“.

131.

Kritérium zásady „významně nepoškozovat“ týkající se udržitelného využívání a ochrany vodních a mořských zdrojů má omezit spotřebu vody u specifikovaných zařízení k využívání vody instalovaných v rámci renovace v nebytových budovách. K těmto zařízením patří a) umyvadlové baterie a kuchyňské baterie; b) sprchy; c) WC a d) pisoáry.

Na tomto základě lze soulad s konkrétním využíváním vody doložit na základě některého z těchto prvků: a) technické listy výrobku; b) stavební certifikace a c) stávající štítek výrobku v Unii, jako je ekoznačka EU.

132.

Výpočet snížení by měl vycházet z hodnot v průkazu energetické náročnosti před renovací a po ní, a to na základě číselných ukazatelů vyjádřených v kWh/m2, které jsou uvedeny v průkazu energetické náročnosti.

133.

Pokud není průkaz energetické náročnosti k dispozici nebo jej nelze vytvořit, počáteční potřeba primární energie a odhadované zlepšení mohou vycházet z podrobného průzkumu budovy, energetického auditu provedeného akreditovaným nezávislým odborníkem nebo jiné transparentní a přiměřené metody. Uvedené 30 % zlepšení by mělo být výsledkem skutečného snížení potřeby primární energie (přičemž není bráno v úvahu snížení čisté potřeby primární energie z obnovitelných zdrojů) a lze ho dosáhnout postupnými opatřeními nejdéle do tří let.

134.

Ano.

135.

Tyto specifikace jsou stanoveny na vnitrostátní úrovni.

136.

Příloha VII směrnice o obnovitelných zdrojích energie (Započtení energie z obnovitelných zdrojů z tepelných čerpadel) uvádí: „Přihlíží se pouze k tepelným čerpadlům, u nichž je SPF > 1,15 * 1/η“ , kde:

137.

Oddíl 7.6 zahrnuje instalaci, údržbu, opravy a modernizaci tepelných čerpadel a pomocných technických zařízení, pokud jsou zařízení instalována na místě jako technické systémy budovy. Oddíl 7.6 se vztahuje na tepelné čerpadlo instalované na místě k zajištění vytápění konkrétní budovy.

Oddíl 4.16 se týká instalace a provozu jiných typů elektrických tepelných čerpadel, která nejsou instalována na místě jako technické systémy budovy (např. průmyslová tepelná čerpadla, tepelná čerpadla instalovaná jako součást systému dálkového vytápění).

138.

Technologiemi pro výrobu obnovitelné energie zahrnutými v oddíle 7.6 jsou technologie, které budou pravděpodobně instalovány na místě a pro něž bylo provedeno posouzení vedoucí k závěru, že významně přispívají ke zmírňování změny klimatu a významně nepoškozují žádný jiný environmentální cíl. Seznam uvedený v oddíle 7.6 aktu v přenesené pravomoci pro oblast klimatu je úplný. Na vodní energii a bioenergii se tudíž tento oddíl nevztahuje. V budoucnu mohou být s výhradou podrobnějšího posouzení zařazeny další technologie.

139.

Oddíl 7.6 zahrnuje instalaci, údržbu a opravy větrných turbín a pomocných technických zařízení, pokud jsou zařízení instalována na místě jako technické systémy budovy. Oddíl 7.6 se vztahuje na větrnou turbínu instalovanou na místě k zajištění elektrické energie pro konkrétní budovu.

Oddíl 4.3 se týká výstavby nebo provozu zařízení na výrobu elektřiny, která vyrábějí elektřinu z větrné energie ve všech ostatních situacích, kdy větrné turbíny nejsou instalovány na místě jako technické systémy budovy.

140.

Kritéria týkající se energetické náročnosti budovy platí pro bytové i nebytové budovy. Na nebytovou budovu se vztahuje dodatečný požadavek (který se u bytových budov nepoužije): „Pokud se jedná o velkou nebytovou budovu (s účinným jmenovitým výkonem topných soustav, systémů pro kombinované vytápění a větrání, klimatizačních systémů nebo systémů pro kombinovanou klimatizaci a větrání nad 290 kW), je provozována efektivně prostřednictvím monitorování a hodnocení energetické náročnosti.“

141.

Jelikož tento text je zařazen v kritériích významného přínosu a pro zásadu „významně nepoškozovat“ jsou uvedena konkrétní kritéria, odkazuje text pouze na relevantní kritéria stanovená v oddíle 7.1 pro významný přínos ke zmírňování změny klimatu. Je-li v kritériích zásady „významně nepoškozovat“ v oddíle 7.7 uvedeno „Nepoužije se“, znamená to, že s ohledem na příslušný environmentální cíl nejsou stanoveny žádné konkrétní požadavky.

142.

Má-li budova několik průkazů energetické náročnosti, má se za to, že části budov, na něž se průkazy vztahují a které jsou způsobilé podle technických screeningových kritérií, jsou v souladu s taxonomií.

143.

Pro účely použití kritérií taxonomie je podstatné datum podání žádosti o stavební povolení.

144.

V případě výstavby nové budovy se na stavební společnost (a její příjmy, které mají být zohledněny podle taxonomie EU) vztahují kritéria uvedená v oddíle 7.1. V případě vlastníka nové budovy (bez ohledu na to, zda budovu nabyl prostřednictvím koupě, nebo zda se jedná o jeho vlastní budovu) lze hodnotu budovy uvážit podle taxonomie EU na základě kritérií uvedených v oddíle 7.7.

145.

V EU mají všechny členské státy průkazy energetické náročnosti. Některé členské státy však mohou určité typy budov ze systémů průkazů energetické náročnosti vyloučit, například průmyslové budovy, dočasné budovy. Je-li v rámci EU pro příslušnou zvažovanou budovu k dispozici průkaz energetické náročnosti, měl by se použít. Není-li to možné, lze použít ekvivalenty. Mimo EU lze místo průkazu energetické náročnosti použít ekvivalenty.

146.

Některé země, a to i země mimo EU, definovaly budovy s téměř nulovou spotřebou energie a nízkoenergetické budovy. Jestliže taková definice existuje, lze ji použít. Nejsou-li budovy s téměř nulovou spotřebou energie ve vnitrostátních právních předpisech jednoznačně definovány, je možné použít ekvivalenty, například ekvivalenty nebo prahové hodnoty ze země EU s podobným podnebím, je-li to možné.

147.

Ano, výstavbu nové budovy pro vlastní použití lze zahrnout do oddílu 7.1 „Výstavba nových budov“ , nebo do oddílu 7.7 „Pořizování a vlastnictví budov“ .

148.

Průkaz energetické náročnosti třídy A, který se vyžaduje v kritériích významného přínosu činnosti v oddíle 7.7 ( „Pořizování a vlastnictví budov“ ) odkazuje na třídu průkazu v systému průkazů energetické náročnosti v příslušném členském státě. Relevantní je číselný ukazatel vyjádřený v kWh/m2, který je třeba vzít v úvahu.

149.

Pro stanovení souladu s taxonomií je nutné prokázat, že budova patří mezi nejlepších 15 % (nebo 30 % v případě přizpůsobování se změně klimatu) vnitrostátního nebo regionálního fondu budov, a to pomocí přiměřených důkazů. Pro stanovení nejlepších 15 % nebo 30 % bytového fondu neexistují žádná zvláštní pravidla nad rámec požadavků odkazujících na vnitrostátní nebo regionální fond budov, vyjádřeno provozní potřebou primární energie a s rozlišením přinejmenším mezi bytovými a nebytovými budovami.

Není-li k dispozici příslušný průkaz energetické náročnosti, lze provést technickou studii k odhadu příslušné prahové hodnoty pro nejlepších 15 % vnitrostátního (nebo regionálního) fondu budov pro danou kategorii budov. K dispozici mohou být informace z vnitrostátních databází nebo studií vyhotovených určitými organizacemi (např. World Green Building Council).

Je-li taková studie veřejně přístupná, lze ji použít. Není-li žádná studie k dispozici, je třeba ji provést. Lze očekávat, že například zainteresované subjekty působící na trhu nebo sdružení / ústavy / orgány veřejné správy mohou být ochotny provést nebo zadat takovéto studie a zveřejnit je, takže je poté mohou využít ostatní subjekty (zejména ty menší).

Průkaz energetické náročnosti představuje v EU nejjednodušší možnost, neboť jej lze snadno získat pro většinu budov a je povinný i při prodeji budovy.

V rámci revize směrnice o energetické náročnosti budov se zvažuje, jak řešit dostupnost informací o energetické náročnosti, jakož i databází průkazů energetické náročnosti.

150.

Aby bylo možné využít možnost týkající se prokázání toho, že budova patří mezi nejlepších 15 % vnitrostátního nebo regionálního fondu budov, je třeba předložit přiměřené důkazy (např. nejnovější studii), v nichž se přinejmenším porovnává výkonnost relevantního zařízení s výkonností vnitrostátního nebo regionálního fondu budov postavených před 31. prosincem 2020 a rozlišuje se přinejmenším mezi bytovými a nebytovými budovami. Nejsou-li takovéto údaje k dispozici, lze za účelem tohoto posouzení provést studii. Alternativně lze využít možnost týkající se průkazu energetické náročnosti třídy A.

Není stanoven požadavek na posouzení na základě údajů o skutečné spotřebě, aby se prokázalo, že budova patří mezi nejlepších 15 % fondu budov. Ve skutečnosti se doporučuje použít odhadovanou spotřebu energie, jež lépe odráží energetickou náročnost budovy (jelikož je méně ovlivněna obsazeností a vzorci chování). Pouze u velkých nebytových budov (s účinným jmenovitým výkonem topných soustav, systémů pro kombinované vytápění a větrání, klimatizačních systémů nebo systémů pro kombinovanou klimatizaci a větrání nad 290 kW) se vyžaduje prokázání toho, že budova je provozována efektivně prostřednictvím monitorování a hodnocení energetické náročnosti.

151.

Technická screeningová kritéria vyžadují „přiměřené důkazy, v nichž se přinejmenším porovnává výkonnost relevantního zařízení s výkonností vnitrostátního nebo regionálního fondu budov postavených před 31. prosincem 2020 a rozlišuje se přinejmenším mezi bytovými a nebytovými budovami“ , je-li využita možnost týkající se „nejlepších 15 % vnitrostátního nebo regionálního fondu budov“ . Není možné použít zástupné údaje, například rok výstavby budovy.

152.

Zachování právních účinků samotných technických screeningových kritérií není stanoveno. Jestliže jsou kritéria revidována a změněna nebo jestliže činnost nesplňuje kritéria, která jsou dynamická, je zapotřebí nové posouzení (a případně vynaložení příslušného úsilí o zajištění) souladu, a to ke dni platnosti kritérií. To je odlišné od zachování právních účinků finančních nástrojů nebo transakcí na základě kritérií platných v době vydání nebo uzavření smlouvy o úvěru, kde se použijí zvláštní pravidla (viz např. ustanovení čl. 7 odst. 5 aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací, podle něhož mohou finanční podniky vykazovat financované činnosti v souladu s taxonomií po dobu až pěti let ode dne použitelnosti revidovaných kritérií / pozměněné oblasti působnosti kritérií).

153.

V příloze I aktu v přenesené pravomoci je v poznámce pod čarou č. 281 objasněno, že potřebou primární energie je „vypočtené množství energie nutné k pokrytí energetické potřeby spojené s typickým využitím budovy, vyjádřené číselným ukazatelem celkové spotřeby primární energie v kWh/m2 za rok a vycházející z příslušné národní metodiky výpočtu, které je uvedeno v průkazu energetické náročnosti“.

Ve směrnici o energetické náročnosti budov je v čl. 2 bodu 5 primární energie definovaná jako „energie z obnovitelných a neobnovitelných zdrojů, která neprošla žádným procesem přeměny nebo transformace“ . V příloze I se rovněž vysvětluje, že „energetická náročnost budovy je určena na základě vypočtené či skutečné spotřeby energie a odráží typickou spotřebu energie pro vytápění prostor, chlazení prostor, přípravu teplé vody, větrání, zabudované osvětlení a jiné technické systémy budov“ .

154.

Členským státům EU je ponechána určitá flexibilita, pokud jde o způsob stanovení požadavků u různých typů budov. V mnoha případech se požadavky na bytové a nebytové budovy liší. Pro účely taxonomie EU je nutné dodržet příslušná kritéria vztahující se na daný typ budovy. V některých členských státech jsou kritéria přísná a jen velmi malá část budov by se kvalifikovala na základě průkazu energetické náročnosti třídy A. V těchto případech lze využít možnost týkající se prokázání skutečnosti, že budova patří mezi nejlepších 15 % vnitrostátního nebo regionálního fondu budov.

155.

Požadavek je tento: „Pokud se jedná o velkou nebytovou budovu (s účinným jmenovitým výkonem topných soustav, systémů pro kombinované vytápění a větrání, klimatizačních systémů nebo systémů pro kombinovanou klimatizaci a větrání nad 290 kW), je provozována efektivně prostřednictvím monitorování a hodnocení energetické náročnosti.“ Příslušné pokyny a výklad tohoto obsahuje doporučení Komise o modernizaci budov.

156.

Technická screeningová kritéria vyžadují, aby byly velké nebytové budovy (s účinným jmenovitým výkonem topných soustav, systémů pro kombinované vytápění a větrání, klimatizačních systémů nebo systémů pro kombinovanou klimatizaci a větrání nad 290 kW) provozovány efektivně prostřednictvím monitorování a hodnocení energetické náročnosti. To lze prokázat například existencí smlouvy o energetických službách nebo systému automatizace a kontroly budovy v souladu s čl. 14 odst. 4 a čl. 15 odst. 4 směrnice o energetické náročnosti budov. S ohledem na způsob prokázání skutečnosti, že budova je provozována efektivně, je proto povolena určitá flexibilita.

Existuje-li vnitrostátní definice systémů automatizace a kontroly budovy, lze ji použít. Jestliže takováto vnitrostátní definice neexistuje, je nutné místo toho použít osvědčené postupy a jako referenční údaje lze použít prvky uvedené ve směrnici o energetické náročnosti budov v souvislosti se systémy automatizace a kontroly budovy.

157.

Oddíl 7.7 nestanoví výjimku pro budovy se statusem kulturního statku nebo památkově chráněné budovy. Aby se proto budovy kvalifikovaly jako budovy s významným přínosem ke zmírňování změny klimatu, musí mít všechny budovy postavené před 31. prosincem 2020 průkaz energetické náročnosti třídy A nebo patřit mezi nejlepších 15 % vnitrostátního nebo regionálního fondu budov, což je vyjádřeno provozní potřebou primární energie.

Subjekty však mají možnost v popisné části své zprávy podle oddílu 1.2.3 přílohy I aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací vysvětlit, proč nejsou některá aktiva v souladu s taxonomií, například z toho důvodu, že se jedná o budovy se statusem kulturního statku.

158.

Činnosti podrobně popsané v rámci oddílu 7.7 nevymezují druh příjmů plynoucích z vlastnictví budovy, které mohou být způsobilé. Uvážit však lze pouze příjmy plynoucí z vlastnictví budovy, například nájemné, a to bez ohledu na činnosti, které se v budově uskutečňují (bezcelní prodejny, činnost poskytovatelů služeb pozemního odbavení). Ostatní nesouvisející příjmy, tj. příjmy, jež neplynou z vlastnictví budovy, nýbrž přímo z leteckých činností vykonávaných provozovatelem letiště, nelze vzít v úvahu a tato činnost je nezahrnuje. Způsobilé je například nájemné za pronájem budovy hrazené bezcelními prodejnami, nikoli však příjmy dosažené bezcelními prodejnami z prodeje výrobků spotřebitelům.

159.

Sítě elektronických komunikací (telekomunikace) jako takové nejsou ve stávající oblasti působnosti aktu v přenesené pravomoci o taxonomii zahrnuty jako činnost.

Oddíl 8.2 přílohy I aktu v přenesené pravomoci pro oblast klimatu se zaměřuje na konkrétní digitální řešení, která jsou vyvíjena převážně (hlavně) za účelem snižování emisí. Takováto řešení mohou představovat inovativní kombinace digitálních sítí a technologií a aplikací, jako jsou sítě 5G, internet věcí, umělá inteligence (UI) a blockchain.

Příkladem takového řešení může být řešení v oblasti přesného zemědělství, řešení pro zlepšení energetické účinnosti budov nebo řešení založená na umělé inteligenci, která snižují spotřebu energie u základnových stanic sítí 5G. Proto jsou řešení, která významně snižují emise služeb elektronických komunikací v porovnání s nejlepšími dostupnými alternativními technologiemi, způsobilá podle oddílu 8.2 přílohy I aktu v přenesené pravomoci pro oblast klimatu.

Představuje-li nechráněná veřejná síť elektronických komunikací důležitou a nezbytnou infrastrukturu pro výše zmíněná IKT řešení, její hlavní užití nebo zavedení často emise nesnižuje. Je-li síť elektronických komunikací zavedena a využívána v rámci řešení pro snižování emisí skleníkových plynů (např. konkrétní infrastruktura pro komunikaci mezi přístroji, která má být používána pro precizní zemědělství), je tato síť způsobilá podle oddílu 8.2. Způsobilé podle oddílu 8.2 jsou také doplňky veřejné infrastruktury elektronických komunikací potřebné v rámci podpory potřeb v oblasti konektivity u řešení pro snižování emisí skleníkových plynů (jako je posílení sítě nebo podpora prvků sítě potřebných pro dotyčné řešení).

160.

Kritéria významného přínosu ke zmírňování změny klimatu vyžadují nezávislé ověření a pravidelný audit (nejméně každé tři roky) provedení všech příslušných očekávaných postupů stanovených v Evropském kodexu energetické účinnosti v datových střediscích.

Kodex bude brzy (konec roku 2022 / začátek roku 2023) doplněn o rámec pro posuzování s cílem napomoci auditorům při ověřování souladu datového střediska s příslušnými očekávanými postupy stanovenými v kodexu energetické účinnosti v datových střediscích.

161.

Důkazní břemeno nesou hospodářské podniky, které mají podle aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací povinnost zveřejnit informace o podílu činností v souladu s taxonomií nebo které si přejí, aby byly jejich činnosti klasifikovány jako trvale udržitelné podle nařízení o taxonomii.

V případě kolokačních datových center může prokázání souladu s Evropským kodexem energetické účinnosti v datových střediscích vyžadovat úzkou spolupráci a výměnu technických údajů mezi hostiteli a nájemci.

162.

IKT řešení může mít významný přínos v kterémkoli případě za předpokladu, že pokud je již na trhu dostupné alternativní řešení nebo technologie, IKT řešení prokazuje podstatné úspory emisí skleníkových plynů během životního cyklu v porovnání s nejvýkonnějším alternativním řešením či technologií.

163.

Viz odpovědi na otázky 42–43 v tomto sdělení s ohledem na činnost „Výroba jiných nízkouhlíkových technologických zařízení“.

164.

V úvahu přicházejí oba scénáře.

Je-li výzkum a vývoj nedílnou součástí činnosti, která je zahrnuta v aktu v přenesené pravomoci pro oblast klimatu (interní výzkum a vývoj začleněný do činnosti), lze jej započítat do této činnosti a v souladu s tím zveřejnit informace o souvisejících výdajích.

V ostatních případech, kdy výzkum není začleněn do činnosti podle taxonomie, avšak pomáhá jiným činnostem podle taxonomie dosáhnout prahových hodnot významného přínosu, lze jej započítat jako samostatnou podpůrnou činnost podle oddílu 9.1 a případně tuto činnost zveřejnit jako činnost vytvářející příjmy.

165.

Kritéria zásady „významně nepoškozovat“ pro přizpůsobování se změně klimatu, která jsou obsažena v příloze I aktu v přenesené pravomoci pro oblast klimatu, zahrnují část kritérií významného přínosu k přizpůsobování se změně klimatu, tj. musí být provedeno posouzení rizik a zranitelností za účelem určení adaptačních řešení.

Kritéria významného přínosu k přizpůsobování se změně klimatu zahrnutá v příloze II aktu v přenesené pravomoci pro oblast klimatu však přidávají požadavek na zavedení určených adaptačních řešení. Kritéria pro jejich zavedení jsou stanovena v bodě 4 kritérií významného přínosu. Pokud tedy jde o zavedení adaptačních řešení, která významně snižují nejvýznamnější fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro předmětnou činnost podstatná, kritéria významného přínosu pro přizpůsobování se (v příloze II aktu v přenesené pravomoci pro oblast klimatu) odrážejí vyšší úroveň ambicí než kritéria zásady „významně nepoškozovat“ v dodatku A přílohy I aktu v přenesené pravomoci pro oblast klimatu.

Některé hospodářské činnosti zahrnují pouze část hodnotového řetězce a nemají vliv na tu část hodnotového řetězce, která je změnou klimatu ohrožena nejvíce. Jak by se mělo toto řešit v posouzení klimatických rizik a zranitelností?

Je třeba se nade vší pochybnost ujistit, že předmětná hospodářská činnost nemůže být ovlivněna sekundárními nebo kaskádovými efekty, neboť k významnému poškození často dochází v důsledku sledu událostí (jako je sesuv půdy po silných deštích). To lze učinit předem, nebo na základě posouzení klimatických rizik a zranitelností.

Lišit se může také důkladnost posouzení, pokud postačuje určit fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro danou činnost podstatná. U každé činnosti lze například individuálně uvážit, nakolik mohou rizika existovat v dodavatelském řetězci nebo v předcházejících výrobních procesech a zda je nutno tyto aspekty vzít v úvahu v rámci posouzení. Rozhodujícími faktory pro přiměřenost zvoleného přístupu k posouzení může být velikost společnosti, druh, rozsah a souvislosti činnosti, obchodní model nebo postavení v dodavatelském řetězci.

Posouzení klimatických rizik a zranitelností musí hospodářskou činnost (v možném rozsahu) rozdělit na samostatné jednotlivé objekty, jako jsou výrobní závody, dopravní linky, sousední administrativní budovy, dodavatelé kritického materiálu, jejich zeměpisná poloha atd.

Základem důkladného posouzení klimatických rizik s ohledem na posuzovanou činnost je pochopení toho, jak může nebezpečí ovlivnit každý jednotlivý objekt. Některé dopady nebezpečí jsou zjevné, jako je přímé poškození výrobních závodů v důsledku povodní nebo bouří. Ne ke všem dopadům změny klimatu však dochází přímo, nýbrž k nim dochází spíše postupně s možností sekundárních dopadů v řetězci (tzv. kaskádové efekty). Bouře může například poškodit areál kritického dodavatele nebo energetickou infrastrukturu a způsobit výpadky proudu. Rizika se mohou navíc vzájemně zesilovat. Některá rizika dokonce vznikají pouze v důsledku společného efektu několika nebezpečí spojených s klimatem: některá rizika se zvyšují v důsledku následných nebezpečí; například riziko povodní se zvyšuje v případě dešťových srážek spadlých na vyschlou půdu.

166.

Kritérium 3 v kritériích významného přínosu k přizpůsobování se změně klimatu stanoví, že „klimatické projekce a posouzení dopadů vycházejí z osvědčených postupů a dostupných pokynů a zohledňují nejnovější vědecké poznatky pro analýzu zranitelností a rizik a související metodiky v souladu s nejnovějšími zprávami Mezivládního panelu pro změnu klimatu“ .

Uživatelé by proto měli použít nejnovější hodnotící zprávy Mezivládního panelu pro změnu klimatu, jakmile jsou k dispozici.

167.

Při modelování na úrovni aktiv prostřednictvím výzkumného programu v rámci evropského programu Horizont Evropa a při vypracovávání konkrétních regionálních odhadů s vysokým rozlišením je dosahováno pokroku. Je nanejvýš pravděpodobné, že čím vyšší bude poptávka po klimatických scénářích s vysokým rozlišením, tím rychleji se bude přizpůsobovat nabídka. Pro scénáře reprezentativních směrů vývoje koncentrací RCP 2,6, RCP 4,5 a RCP 8,5 jsou na evropské úrovni k dispozici regionální klimatické modely s rozlišením přibližně 12,5 x 12,5 km2. Pro některé země jsou k dispozici bližší regionalizované údaje s rozlišením 5 x 5 km2.

168.

Nikoli, není nutné použít všechny čtyři scénáře Mezivládního panelu pro změnu klimatu.

Při zahájení posuzování je důležité vědět, zda činnost, která je předmětem posouzení klimatických rizik a zranitelností, byla v minulosti ovlivněna dopady některých nebezpečí (např. vzestup hladiny moří). Není-li tomu tak, měl by se v souladu se zásadou předběžné opatrnosti použít scénář RCP 8,5 (tj. malé zmírnění). V opačném případě lze použít scénáře na spodní hranici, například RCP 4,5.

Výsledek každé analýzy by se měl posoudit zvlášť.

169.

Dostupné modely Mezivládního panelu pro změnu klimatu by se měly v zásadě použít v rozsahu, který je smysluplný a přiměřený pro posouzení potenciálních dopadů nebezpečí v časovém rámci dotyčné hospodářské činnosti (více než deset let).

Podnik by měl zajistit, aby měl přístup k údajům o klimatu, které jsou pro posouzení klimatických rizik relevantní. Tyto údaje jsou obvykle k dispozici na internetových stránkách iniciativy CORDEX. Regionalizované údaje o klimatu s nejvyšším možným rozlišením je třeba si vyžádat od vnitrostátního meteorologického ústavu. Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) poskytuje interaktivní zprávu s údaji o klimatu (na základě CMIP5 a EURO-CORDEX), které jsou shrnuty podle správních oblastí na nižší než celostátní úrovni a již přiřazeny ke klimatickým rizikům. Údaje o klimatu pro jednotlivé scénáře lze mimoto získat na internetových stránkách European Climate Data Explorer.

Pokud jde o volbu odpovídajícího reprezentativního směru vývoje koncentrací (RCP), který je třeba vzít v úvahu, podle Technických pokynů k prověřování infrastruktury z hlediska klimatického dopadu v období 2021–2027 (61) lze pro klimatické odhady až do roku 2060 použít scénář RCP 4,5, neboť do tohoto roku jsou mezi jednotlivými scénáři jen velmi malé rozdíly. V dalších letech však RCP 4,5 možná začne změny podhodnocovat, zejména pokud se ukáže, že emise skleníkových plynů jsou vyšší, než se očekávalo. Proto by pro současné odhady do roku 2100 mohlo být vhodnější použít scénáře RCP 6,0 a RCP 8,5. Oteplení podle scénáře RCP 8,5 je obecně považováno za větší, než předpokládají současné scénáře bez opatření, má však význam z hlediska řízení rizik, neboť v projekcích Mezivládního panelu pro změnu klimatu nebylo možné plně zohlednit body zvratu, přičemž dopady změny klimatu již jsou výraznější, než se očekávalo.

170.

Cílem důkladného posouzení klimatických rizik a zranitelností je určit fyzická rizika spojená s klimatem, která jsou podstatná pro výkon hospodářské činnosti. Toto posouzení je pak základem pro určení vhodných adaptačních opatření, která jsou předložena v rámci adaptačního plánu.

Podle aktu v přenesené pravomoci pro oblast klimatu přílohy I dodatku A by se mělo provedené posouzení klimatických rizik a zranitelností řídit nejnovější metodikou a zohledňovat nejnovější dostupné údaje s nejvyšším rozlišením. Rozsah posouzení, použité metody a údaje k dosažení tohoto cíle se mohou lišit, aby byla zachována přiměřenost. V mnoha případech může například postačovat použití pesimistického scénáře, jako je RCP 8.5, a nezvažovat všechny čtyři scénáře RCP, pokud posouzení dalších scénářů pravděpodobně nepřinese nové poznatky, které jsou důležité pro posouzení rizik.

Lišit se může také důkladnost posouzení, pokud postačuje určit fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro danou činnost podstatná. U každé činnosti lze například individuálně uvážit, nakolik mohou rizika existovat v dodavatelském řetězci nebo v předcházejících výrobních procesech a zda je nutno tyto aspekty vzít v úvahu v rámci posouzení. Rozhodujícími faktory pro přiměřenost zvoleného přístupu k posouzení může být velikost společnosti, druh, rozsah a souvislosti činnosti, obchodní model nebo postavení v dodavatelském řetězci. Například výměna oken v kancelářské budově ke zlepšení energetické účinnosti vyžaduje méně podrobné posouzení klimatických rizik než výstavba přehrady pro výrobu elektřiny z vodní energie.

Četnost posouzení klimatických rizik a zranitelností by měla být rovněž úměrná jeho cílům. Vhodnými příležitostmi pro aktualizaci posouzení a výsledného adaptačního plánu jsou změny, které zvyšují vystavení zjištěným rizikům nebo které mohou představovat nová rizika či podstatně měnit již určená rizika pro výkon hospodářské činnosti, jako jsou změny:

171.

Ke splnění požadavků zásady „významně nepoškozovat“ týkajících se přizpůsobování se změně klimatu u určité hospodářské činnosti pro účely taxonomie EU je nutné předložit soudržný adaptační plán, pokud byla zjištěna klimatická rizika. Opatření obsažená v plánu by měla být systematicky posouzena s ohledem na jejich vhodnost ke snížení nejvýznamnějších fyzických rizik spojených s klimatem u dané činnosti, přičemž musí být splněny další požadavky stanovené v aktu v přenesené pravomoci pro oblast klimatu. Adaptační plán by měl obsahovat také harmonogram povedení opatření a zdokumentování opatření, která již byla provedena. Adaptační opatření musí být provedena u nových aktiv v době dokončení a u stávajících aktiv do pěti let od určení souvisejících klimatických rizik.

Nejvýznamnější fyzická rizika spojená s klimatem je třeba určit pomocí důkladného, srozumitelného a přiměřeného posouzení klimatických rizik a zranitelností.

172.

Prozatím postačují stávající seznamy environmentálních rizik, které zahrnují nejvýznamnější a nejdůležitější klimatické parametry.

173.

174.

Pro provedení posouzení klimatických rizik a zranitelností neexistuje jednotná metoda. Metody mohou být založeny na široké škále přístupů ke shromáždění informací, od přístupů založených na údajích a modelech (např. údaje o klimatu, modely dopadů) po přístupy založené na přezkumu nebo odborném úsudku. Norma ISO (ISO/DIS 14091: Adaptace na změny klimatu – Směrnice pro zranitelnost, dopady a posuzování rizik) (62), která je provedena také jako evropská norma a vnitrostátní normy v jednotlivých členských státech, však obsahuje výběr užitečných nástrojů zahrnujících celý proces přípravy, provedení a sdělení výsledků posouzení. Tyto nástroje poskytují konkrétně vodítko například k vypracování řetězců dopadů, shrnutí ukazatelů a složek rizika nebo k posouzení adaptační schopnosti. Nejnověji se připravuje také grant (63), přičemž k očekávaným výsledkům má patřit mimo jiné „operativní, konzistentní a pokročilejší rámcový nástroj pro posuzování více rizik napříč stupni a úrovněmi správy, který mohou používat všechny regiony a obce v Evropě“ .

175.

Nejnovější projekce, které zohledňují vyvíjející se vědecké poznatky (např. ohledně bodů zvratu).

176.

Obecná kritéria zásady „významně nepoškozovat“ pro prevenci a omezování znečištění, pokud jde o používání a přítomnost chemických látek, které jsou uvedeny v dodatku C přílohy I aktu v přenesené pravomoci pro oblast klimatu, stanoví, že činnost nezpůsobuje významné škody s ohledem na prevenci a omezování znečištění, pokud nevede k výrobě, uvádění na trh nebo používání dvou skupin látek (ať už samotných, nebo ve formě směsi nebo předmětu).

K těmto látkám patří (v písmenech f) a g)):

Aby bylo možno uplatnit pojem „použití zásadní pro společnost“ , je nutné určit, zda je tento pojem použitelný, tj. zda hospodářská činnost vede k výrobě, uvádění na trh nebo používání látek uvedených v písmenech f) nebo g) (tj. látek identifikovaných jako látka vzbuzující mimořádné obavy a látek splňujících kritéria pro látky vzbuzující mimořádné obavy). Tyto informace by měly být získány prostřednictvím dodavatelského řetězce.

V souladu se závazkem uvedeným ve Strategii pro udržitelnost v oblasti chemických látek připravuje Komise horizontální dokument ke stanovení kritérií základního použití s cílem zajistit, aby byly nejškodlivější chemické látky povoleny pouze tehdy, je-li jejich použití nezbytné pro zdraví a bezpečnost nebo má-li kritický význam pro fungování společnosti a nejsou-li k dispozici alternativy, které jsou přijatelné z hlediska životního prostředí a zdraví. Cílem je stanovit kritéria soudržně ve všech právních předpisech EU a objasnit, jak posoudit, zda má použití chemických látek pro společnost zásadní význam. V rámci této práce jsou zohledněna kritéria pro zásadní použití stanovená v Montrealském protokolu, přičemž jsou přizpůsobena tak, aby byla použitelná v celém acquis EU týkajícím se chemických látek. Komise usiluje o dokončení této práce počátkem roku 2023.

Soulad s písmenem d) dodatku C se použije pouze v oblasti působnosti směrnice 2011/65/EU (směrnice o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních). Oblast působnosti zmíněné směrnice je stanovena v jejím článku 2, vyloučeny jsou například velké pevné instalace nebo dopravní prostředky pro přepravu osob nebo zboží, kromě elektrických dvoustopých vozidel, pro která nebylo uděleno schválení typu.

177.

K prokázání souladu s požadavky kritérií zásady „významně nepoškozovat“ pro prevenci a omezování znečištění, které jsou stanoveny v oddílech 7.1 a 7.2, by měly stavební prvky a materiály, které mohou přijít do styky s uživateli, splňovat dvě podmínky:

178.

Jestliže se v kritériích zásady „významně nepoškozovat“ pro prevenci a omezování znečištění odkazuje na dodatek C, platí všechny podmínky stanovené v dodatku C, tj. v písmenech a) až g).

Pro stavební výrobky a stavební prvky není k dispozici zjednodušený seznam látek. Látky, jichž se týkají písmena a) až e) v kritériích zásady „významně nepoškozovat“, jsou však uvedeny v příslušných článcích a/nebo přílohách dotyčných nařízení, na něž se odkazuje.

Seznam látek, na něž se vztahuje písmeno f), je dostupný po nahlédnutí do seznamu látek vzbuzujících mimořádné obavy, který spravuje Evropská agentura pro chemické látky podle čl. 59 odst. 10 nařízení REACH. Seznam je dostupný na internetu na odkazu: Seznam látek vzbuzujících mimořádné obavy podléhajících povolení – ECHA (europa.eu)

Látky, na něž se vztahuje písmeno g), jsou uvedeny v řadě zdrojů v závislosti na konkrétním odstavci článku 57 nařízení REACH, do jehož oblasti působnosti spadají:

co se týká čl. 57 písm. a) až c): jedním ze zdrojů je seznam klasifikací a označení spravovaný Evropskou agenturou pro chemické látky podle článku 42 nařízení CLP. Tento seznam poskytuje informace o klasifikaci nebezpečnosti látek, jež lze porovnat s kritérii stanovenými v čl. 57 písm. a) až c) nařízení REACH. Seznam uvádí látky s harmonizovanou klasifikací (posouzenou a sjednanou orgány), jakož i s vlastní klasifikací (posouzenou a sjednanou samotným odvětvím). Seznam klasifikací a označení je k dispozici na internetu na adrese: Seznam klasifikací a označení – ECHA na portálu europa.eu.

Co se týče čl. 57 písm. d) až f) nařízení REACH: kategorie nebezpečnosti uvedené v tomto odstavci nejsou v seznamu klasifikací a označení dosud zahrnuty. Agentura ECHA spravuje seznam látek, které jsou posuzovány neformálními odbornými skupinami agentury ECHA. Seznamy poskytují údaje o látkách, které mohou splňovat kritéria stanovená v čl. 57 písm. d) až f) nařízení REACH, jakož i o látkách, které kritéria pravděpodobně nesplňují, nebo o posuzovaných látkách. Seznam posouzení perzistence, bioakumulace a toxicity (PBT) obsahuje informace o těchto vlastnostech látek, které lze porovnat s kritérii stanovenými v čl. 57 písm. d) až e) nařízení REACH. Seznam je k dispozici na internetu na adrese: https://echa.europa.eu/pbt.

Seznam posouzení endokrinního disruptoru poskytuje informace o vlastnostech látek, které lze porovnat s kritérii stanovenými v čl. 57 písm. f) nařízení REACH. Seznam je k dispozici na internetu na adrese: https://echa.europa.eu/ed-assessment

V souladu se závazkem obsaženým ve Strategii pro udržitelnost v oblasti chemických látek připravuje Komise zařazení nových tříd nebezpečnosti (včetně PBT, vPvB a endokrinních disruptorů) do nařízení (ES) č. 1272/2008 (nařízení CLP). Pokud a jakmile budou třídy nebezpečnosti zařazeny do nařízení CLP, seznam klasifikací a označení bude postupně zahrnovat informace o klasifikaci nebezpečnosti látek, na něž se vztahuje písmeno g) v dodatku C.

179.

Kritérium v písmenu g) má rozšířit seznam možných látek, na něž se vztahuje dodatek C. Toto kritérium má identifikovat látky (jak samotné, tak ve formě směsí nebo předmětů), které splňují kritéria stanovená v článku 57 nařízení REACH, nejsou však dosud zařazeny na seznam látek pro případné zahrnutí do přílohy XIV uvedeného nařízení.

Jestliže látka splňuje kritéria stanovená v článku 57 nařízení REACH, avšak dosud nebyla zařazena na seznam látek pro případné zahrnutí do přílohy XIV, vztahuje se na tuto látku kritérium v písmenu g).

Látky, na něž se vztahuje písmeno g), jsou uvedeny v řadě zdrojů v závislosti na konkrétním odstavci článku 57 nařízení REACH, do jehož oblasti působnosti spadají:

co se týká čl. 57 písm. a) až c): jedním ze zdrojů je seznam klasifikací a označení spravovaný Evropskou agenturou pro chemické látky podle článku 42 nařízení CLP. Tento seznam poskytuje informace o klasifikaci nebezpečnosti látek, jež lze porovnat s kritérii stanovenými v čl. 57 písm. a) až c) nařízení REACH. Seznam uvádí látky s harmonizovanou klasifikací (posouzenou a sjednanou orgány), jakož i s vlastní klasifikací (posouzenou a sjednanou samotným odvětvím). Seznam klasifikací a označení je k dispozici na internetu na adrese: Seznam klasifikací a označení – ECHA na portálu europa.eu.

Co se týče čl. 57 písm. d) až f) nařízení REACH: kategorie nebezpečnosti uvedené v tomto odstavci nejsou v seznamu klasifikací a označení dosud zahrnuty. Agentura ECHA spravuje seznam látek, které jsou posuzovány neformálními odbornými skupinami agentury ECHA. Seznamy poskytují údaje o látkách, které mohou splňovat kritéria stanovená v čl. 57 písm. d) až f) nařízení REACH, jakož i o látkách, které kritéria pravděpodobně nesplňují, nebo o posuzovaných látkách. Seznam posouzení perzistence, bioakumulace a toxicity (PBT) obsahuje informace o těchto vlastnostech látek, které lze porovnat s kritérii stanovenými v čl. 57 písm. d) až e) nařízení REACH. Seznam je k dispozici na internetu na adrese: https://echa.europa.eu/pbt.

Seznam posouzení endokrinního disruptoru poskytuje informace o vlastnostech látek, které lze porovnat s kritérii stanovenými v čl. 57 písm. f) nařízení REACH. Seznam je k dispozici na internetu na adrese: https://echa.europa.eu/ed-assessment.

V souladu se závazkem obsaženým ve Strategii pro udržitelnost v oblasti chemických látek připravuje Komise zařazení nových tříd nebezpečnosti (včetně PBT, vPvB a endokrinních disruptorů) do nařízení (ES) č. 1272/2008 (nařízení CLP). Pokud a jakmile budou třídy nebezpečnosti zařazeny do nařízení CLP, seznam klasifikací a označení bude postupně zahrnovat informace o klasifikaci nebezpečnosti látek, na něž se vztahuje písmeno g) v dodatku C.

180.

Ano, kritéria stanovená v dodatku C se vztahují i na výrobní proces.

Látky, na něž se vztahuje písmeno g), jsou uvedeny v řadě zdrojů v závislosti na konkrétním odstavci článku 57 nařízení REACH, do jehož oblasti působnosti spadají:

co se týká čl. 57 písm. a) až c): jedním ze zdrojů je seznam klasifikací a označení spravovaný Evropskou agenturou pro chemické látky podle článku 42 nařízení CLP. Tento seznam poskytuje informace o klasifikaci nebezpečnosti látek, jež lze porovnat s kritérii stanovenými v čl. 57 písm. a) až c) nařízení REACH. Seznam uvádí látky s harmonizovanou klasifikací (posouzenou a sjednanou orgány), jakož i s vlastní klasifikací (posouzenou a sjednanou samotným odvětvím). Seznam klasifikací a označení je k dispozici na internetu na adrese: Seznam klasifikací a označení – ECHA na portálu europa.eu.

Co se týče čl. 57 písm. d) až f) nařízení REACH: kategorie nebezpečnosti uvedené v tomto odstavci nejsou v seznamu klasifikací a označení dosud zahrnuty. Agentura ECHA spravuje seznam látek, které jsou posuzovány neformálními odbornými skupinami agentury ECHA. Seznamy poskytují údaje o látkách, které mohou splňovat kritéria stanovená v čl. 57 písm. d) až f) nařízení REACH, jakož i o látkách, které kritéria pravděpodobně nesplňují, nebo o posuzovaných látkách. Seznam posouzení perzistence, bioakumulace a toxicity (PBT) obsahuje informace o těchto vlastnostech látek, které lze porovnat s kritérii stanovenými v čl. 57 písm. d) až e) nařízení REACH. Seznam je k dispozici na internetu na adrese: https://echa.europa.eu/pbt.

Seznam posouzení endokrinního disruptoru poskytuje informace o vlastnostech látek, které lze porovnat s kritérii stanovenými v čl. 57 písm. f) nařízení REACH. Seznam je k dispozici na internetu na adrese: https://echa.europa.eu/ed-assessment.

V souladu se závazkem obsaženým ve Strategii pro udržitelnost v oblasti chemických látek připravuje Komise zařazení nových tříd nebezpečnosti (včetně PBT, vPvB a endokrinních disruptorů) do nařízení (ES) č. 1272/2008 (nařízení CLP). Pokud a jakmile budou třídy nebezpečnosti zařazeny do nařízení CLP, seznam klasifikací a označení bude postupně zahrnovat informace o klasifikaci nebezpečnosti látek, na něž se vztahuje písmeno g) v dodatku C.

181.

Obecná kritéria zásady „významně nepoškozovat“ pro prevenci a omezování znečištění, pokud jde o používání a přítomnost chemických látek, které jsou uvedeny v dodatku C přílohy I aktu v přenesené pravomoci pro oblast klimatu, stanoví, že činnost nezpůsobuje významné škody s ohledem na prevenci a omezování znečištění, pokud nevede k výrobě, uvádění na trh nebo používání určitých látek (ať už samotných, nebo ve formě směsi nebo předmětu).

Informace o výrobě, uvádění na trh nebo používání látek by měly být získány prostřednictvím dodavatelského řetězce dotazem na přímého dodavatele.

Důkaz o tom, že výroba, uvádění na trh nebo používání látek jsou v souladu s dodatkem C, lze získat vyžádáním si těchto informací od dodavatelů.

182.

Podle právních předpisů EU nepodléhají povinnému posouzení vlivů na životní prostředí všechny činnosti. Aby však byla určitá hospodářská činnost v souladu s kritérii zásady „významně nepoškozovat“, což vyžaduje splnění dodatku D, musí dotyčná činnost splňovat obě tyto podmínky:

Posouzení vlivů na životní prostředí se proto v každém jednotlivém případě nevyžaduje. Požadavkem uvedeným v kritériích je uskutečnění procesu s cílem určit, zda je nutné posouzení vlivů na životní prostředí: „Bylo provedeno posouzení vlivů na životní prostředí (EIA) nebo screening v souladu se směrnicí 2011/92/EU.“ Pokud byl proveden screening, jenž dospěl k závěru, že posouzení vlivů na životní prostředí není nutné, je tato část požadavku splněna.

Co se týče postupu mimo EU, tento postup je blíže vysvětlen v poznámce pod čarou č. 2 v dodatku D: „V případě činností ve třetích zemích v souladu s rovnocennými platnými vnitrostátními předpisy nebo mezinárodními normami, například s normou výkonnosti IFC č. 1: Posuzování a řízení environmentálních a sociálních rizik.“

183.

Formální postup při posuzování vlivů na životní prostředí je stanoven ve směrnici 2011/92/EU. V praxi lze tento postup shrnout takto:

184.

To se týká činností, jež se budou provádět v těchto oblastech, nebo činností, které budou mít pravděpodobně významný vliv na tyto oblasti (proto tedy „nebo v jejich blízkosti“ ). Nepokládalo se za schůdné vymezit pro výraz „nebo v jejich blízkosti“ okruh v kilometrech, neboť ten se bude lokalitu od lokality měnit (např. přehrada na řece vzdálená mnoho kilometrů po proudu může ovlivnit migraci chráněných druhů ryb, jako je losos, v oblasti Natura 2000 v horním toku). Jinými slovy, pokud existuje pravděpodobnost významného rizika pro takovouto oblast nebo lokalitu (tj. riziko znemožňující dosáhnout u dané lokality cílů ochrany), které plyne z výstavby v této lokalitě nebo mimo ni, je třeba to uvážit formou příslušného posouzení před vydáním povolení. V EU k tomu dochází v souladu se směrnicemi EU o ochraně ptáků a o ochraně přírodních stanovišť, tj. 2009/147/ES a 92/43/EHS. Postup v případě zemí mimo EU je stanoven v poznámce pod čarou č. 3 v dodatku D.

185.

Ano, soulad na úrovni společnosti dostačuje v případech, kdy informace na úrovni podniku stačí k určení, zda je dosaženo souladu na úrovni činnosti.

186.

Cíle ochrany specifické pro danou lokalitu se vyžadují u lokalit určených podle směrnice o ochraně přírodních stanovišť (jakmile jsou vyhlášeny jako „zvláštní oblast ochrany“) a podle směrnice o ochraně ptáků („zvláště chráněná oblast“) (64).

S ohledem na tyto cíle je třeba provést příslušné posouzení podle čl. 6 odst. 3 směrnice o ochraně přírodních stanovišť (65).

Bude-li mít projekt vyžadující příslušné posouzení, jelikož je pravděpodobné, že bude mít významný vliv na danou lokalitu (zvláštní oblast ochrany nebo zvláště chráněnou oblast), pro kterou dosud nejsou stanoveny cíle ochrany (přičemž uplynula šestiletá lhůta pro vyhlášení zvláštní oblasti ochrany), mělo by být stanovení cílů ochrany podmínkou před příslušným posouzením. Projekt, který vyžaduje takovéto posouzení, by nebyl v souladu s kritérii zásady „významně nepoškozovat“ pro biologickou rozmanitost, pokud by pro dotčenou lokalitu neexistovaly specifické cíle ochrany.

187.

V lokalitách sítě Natura 2000 se kompenzační opatření vyžadují u projektů, které budou mít nepříznivý vliv na celkovou soudržnost sítě (čl. 6 odst. 4 směrnice o ochraně přírodních stanovišť). Takovéto projekty nesplňují kritéria zásady „významně nepoškozovat“ pro biologickou rozmanitost, a nejsou tudíž v souladu s taxonomií.