C_2023075CS.01000801.xml

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Digitální suverenita – pilíř digitalizace a růstu

(stanovisko z vlastní iniciativy)

(2023/C 75/02)

Zpravodaj:

Philip VON BROCKDORFF

Rozhodnutí plenárního shromáždění	20. 1. 2022
Právní základ	čl. 52 odst. 2 jednacího řádu
	stanovisko z vlastní iniciativy
Odpovědná sekce	Jednotný trh, výroba a spotřeba
Přijato v sekci	7. 10. 2022
Přijato na plenárním zasedání	26. 10. 2022
Plenární zasedání č.	573
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	185/0/3

1. Závěry a doporučení

1.1.

I přes výrazný pokrok na cestě k posílení digitální suverenity EU přetrvává silná závislost na technologických společnostech se sídlem mimo EU. Omezuje to vedoucí postavení a strategickou autonomii EU v digitálním světě a tím i potenciál jejího hospodářského růstu.

1.2.

V online prostředí, kterému stále dominují technologické společnosti ze zemí mimo EU, vyvstává otázka, do jaké míry mají v EU občané, podniky či státy pod kontrolou svá digitální data. V současné krizi se to nemusí jevit jako priorita, nutnost řešit nerovnováhu v digitální suverenitě nicméně naprosto není přeháněním.

1.3.

Za těchto okolností se EHSV domnívá, že EU musí svoji závislost na technologických gigantech ze zemí mimo EU snížit dvojnásobným úsilím o rozvíjení bezpečné, inkluzivní a na hodnotách založené digitální ekonomiky, která bude těmto velkým společnostem schopna konkurovat a zaměří se na spolehlivou konektivitu, bezpečnost dat a umělou inteligenci (UI).

1.4.

EHSV proto apeluje na zaměření značného podílu investic v digitálním sektoru na otevřenou strategickou autonomii v digitální ekonomice. Patřit by sem měly investice do digitálních kapacit, vzdělávání a odborné přípravy, infrastruktury a technologií. EHSV rovněž vyzývá k zajištění rovných podmínek digitální transformace v podobě ochrany práv pracovníků a společné existence a prosperity podniků všech velikostí bez nadměrné regulace.

1.5.

1.6.

EHSV vyzývá k oživení snah o zakládání partnerství veřejného a soukromého sektoru v oblasti digitálních technologií a k podpoře rozsáhlého výzkumu nových technologií v EU, a to s výslovným cílem udržet krok s výzkumnými kapacitami Spojených států a Číny.

1.7.

Stávající nerovnost v různých parametrech digitální suverenity EHSV částečně přičítá bariérám mezi členskými státy, které ztěžují dokončení skutečného jednotného trhu. Jednotný trh je momentálně v zásadě seskupení několika menších vnitrostátních trhů, jejichž velikost žádnému podniku v EU nedává šanci konkurovat digitálním gigantům dnešního světa. V EU navíc panují rozdíly co do úrovně digitálního rozvoje, infrastruktury a kapacit.

1.8.

EHSV vyzývá Komisi, aby pokročila v přípravě digitálního regulačního rámce, který má chránit občany EU před excesy digitální světa a současně vymezit prostředí, v němž bude větší pozornost zaměřena na člověka a etiku.

1.9.

Neméně důležité je zajistit, aby platformy, ekosystémy a aktivity online byly otevřenější, spravedlivější a předvídatelnější a pravidla jejich provozu pokrývala též transparentnost a neutralitu použitých algoritmů. Za úvahu stojí též sdílení a interoperabilita dat.

1.10.

1.11.

1.12.

EHSV vyzývá k aktualizaci politik upravujících hospodářskou soutěž a ochranu spotřebitele na jednotném trhu. Tento krok by se měl zaměřit též na nekalé praktiky technologických společností ze zemí mimo EU i rostoucí vliv čínských digitálních společností v EU. V této souvislosti EHSV vítá vývoj regulace v podobě aktu o digitálních trzích a navrhovaného evropského aktu o čipech.

1.13.

EHSV uznává, že klíčovou úlohu při utváření digitální suverenity EU sehrávají malé a střední podniky, a to především v interakci s velkými technologickými společnostmi z EU.

1.14.

V neposlední řadě EHSV zdůrazňuje, že stěžejní význam má pro budování digitální suverenity EU vzdělávání na všech úrovních (odborné či akademické).

2. Úvod

2.1.

Digitální suverenitu lze přibližně popsat jako schopnost států a podniků nezávisle spravovat a vytvářet vlastní data, hardware a software. Až příliš dlouho zaznívají varování před silnou závislostí EU na nízkém počtu velkých technologických společností působících mimo její členské státy.

2.2.

Důkazem o této hluboké závislosti EU na technologických společnostech v zemích mimo EU budiž informace, že 92 % veškerých dat v západním světě je uloženo na serverech ve vlastnictví podniků z USA. Patří sem data online, data stažená ze sociálních médií i údaje spravované státními úřady (1).

2.3.

Nepřekvapí, že za této situace rostou obavy podniků v EU i jejích členských států, že možná nad daty nemají plnou kontrolu a jsou závislé na velkých technologických společnostech mimo EU, což technologickým podnikům z EU ubírá na možnostech soutěžit s konkurenty z USA. Panuje rovněž obava, že EU pomalu, ale jistě ztrácí schopnost efektivně prosazovat legislativu týkající se digitálního prostředí.

2.4.

Tato silná závislost na technologických společnost z USA znepokojivě omezuje vedoucí postavení a strategickou autonomii EU v digitálním světě, čímž může utrpět též potenciál jejího hospodářského růstu. Ekonomický vliv technologických společností ze států mimo EU je zcela nepochybný. Totéž lze říci o jejich vlivu na občany EU a jejich spotřební vzorce, ovšem také na způsob, jakým interagují se svými spoluobčany v EU i za jejími hranicemi.

2.5.

Velké technologické společnosti ze zemí mimo EU dnes o nás ví možná více než naše nejbližší rodinní příslušníci a přátelé. Ztráta soukromí tak budí obavy. Svá data online totiž nemáme pod kontrolou – ta je v rukou velkých technologických společností a web i nadále z velké části není nijak regulován. Jedním z pokusů o nastolení nových pravidel tohoto provozu je např. obecné nařízení EU o ochraně osobních údajů (GDPR) (2). Potíž je v tom, že velké technologické společnosti při řešení tohoto problému postupují rychleji než EU. Velké technologické společnosti často působí v místech, kde jsou proti regulátorům ve výrazné informační výhodě a obecně mají i nadále možnost sledovat pohyb občanů v prostředí online, průběžně sbírají informace a tyto poznatky vytěžují za účelem zisku.

2.6.

Na pozadí těchto skutečností označila předsedkyně Komise digitální politiku za jednu z hlavních priorit svého funkčního období 2019–2024 a zavázala se usilovat o technologickou suverenitu. K té nám ještě zbývá urazit kus cesty, a i sama Komise vyjádřila znepokojení nad tím, jak velké technologické společnosti ze zemí mimo EU porušují její pravidla a základní hodnoty. V posledních letech se internetová ekonomika konsolidovala kolem těchto gigantů, kteří pomocí cookies kontrolují data a uplatňují oligopolní tržní sílu. Evropský parlament pak vyjádřil znepokojení nad bezpečnostními hrozbami, které plynou z rostoucí technologické přítomnosti Číny v EU, a zvláště pak vyzval k přijetí opatření na úrovni EU, které by zmenšilo rostoucí vliv Číny na infrastrukturu 5G.

2.7.

Celá odvětví hospodářství EU bohužel zůstávají silně závislá na velkých online platformách se sídlem mimo EU. Členské státy to zbavuje digitální suverenity v klíčových oblastech, jako je autorské právo, ochrana dat a zdanění. Problém zasahuje i do dalších oblastí, jako jsou elektronický obchod a dezinformace na internetu.

2.8.

V online prostředí, kterému dominují technologické společnosti ze zemí mimo EU, vyvstává otázka, zda se občané EU mohou znovu ujmout kontroly nad svými daty a zda může EU účinně a přiměřeně rychle řešit nerovnováhu digitální suverenity. Podrobněji k těmto otázkám viz části 3 a 4.

3. Obecné připomínky

3.1.

V prvé řadě musí EU svoji závislost na technologických gigantech ze zemí mimo EU snížit dvojnásobným úsilím o rozvíjení bezpečné, inkluzivní a na hodnotách založené digitální ekonomiky, která bude těmto velkým společnostem schopna konkurovat a zaměří se na spolehlivou konektivitu, bezpečnost dat a umělou inteligenci (UI). EHSV považuje hodnotový aspekt za mimořádně důležitý a klade důraz na sociální a etický rozměr a práva pracovníků v digitální ekonomice.

3.2.

Komise na tento vývoj digitální ekonomiky reagovala v roce 2021 vypracováním Digitálního kompasu pro digitální dekádu EU, který se zaměřuje na infrastrukturu, veřejnou správu, podniky a dovednosti. Kompas stanovil cíle na úrovni EU a členských států, navrhl robustní rámec pro společnou správu a řízení k monitorování pokroku a řešení nedostatků a navrhl též projekty zahrnující více zemí zaměřené na kombinaci investic z EU, členských států a soukromého sektoru. Doplnil ho akt o digitálních trzích, tj. legislativní rámec, který má posílit hospodářskou soutěž na evropských digitálních trzích tím, že zabrání velkým společnostem ve zneužívání vlastní tržní síly a umožní vstup na trh také novým hráčům. Cílem později navrženého evropského aktu o čipech je zvýšit výrobu mikročipů v EU v reakci na rostoucí poptávku a snížit závislost na dodavatelích ze zemí mimo Evropu. Záměrem je působit proti dominanci Číny zejména ve výrobě polovodičových čipů.

3.3.

Vzhledem k postupnému oživení hospodářství po pandemii a rostoucím cenám EHSV vyzývá k úspěšnému provedení Digitálního kompasu a žádá vlády států EU, aby pobídkami motivovaly podniky k dalším investicím do digitálních kapacit a lidských zdrojů. Tyto investice by pomohly posílit strategickou autonomii v rámci digitální transformace hospodářství EU. Za zásadně potřebné Výbor považuje též investice států EU do lepších digitálních kapacit, infrastruktury a technologií.

3.4.

EHSV konstatuje, že inovace jako cloud computing a UI se staly významnými strategickými výhodami EU a přispívají k potenciálnímu růstu hospodářství EU. EU však v globální soutěži ve vývoji nových technologií v digitálním světě zatím ztrácí. Soukromé investice v EU zaostávají za obdobnými typy investic ve Spojených státech a Číně. Totéž platí pro technologie zaměřené na shromažďování dat a přístup k datům nebo kvantovou výpočetní techniku, kde EU v investicích do blockchainových technologií a internetu věcí také zůstává pozadu za obdobnými investicemi v USA a Číně.

3.5.

EHSV bere též na vědomí různé finanční nástroje, které jsou určeny k dohnání náskoku USA a Číny v investicích do digitálních technologií. Tyto nástroje by jistě mohly podpořit výzkum a inovace digitálních technologií, jak však uvádíme v odstavci 3.3 níže, je zapotřebí dalších investic. EHSV vyzývá k oživení snah o zakládání partnerství veřejného a soukromého sektoru v oblasti digitálních technologií a k podpoře rozsáhlého výzkumu nových technologií v EU, a to s výslovným cílem udržet krok s výzkumnými kapacitami Spojených států a Číny.

3.6.

EHSV se domnívá, že digitální suverenita nespočívá pouze v dohnání náskoku nebo v postavení na špici vývoje digitálních technologií. Nejde ani o to, že by digitální suverenita byla projevem protekcionistické povahy EU. Jejím smyslem je vytvořit rovné podmínky pro technologické podniky se sídlem v EU s cílem – jak naznačuje název tohoto stanoviska z vlastní iniciativy – zvýšit potenciál hospodářského růstu EU a tím i prospět její společnosti jako takové.

3.7.

Existují pádné důvody, proč technologickým společnostem se sídlem v EU přiznat určité výhody proti společnostem ze zemí mimo její členské státy, chceme-li jim umožnit zařadit se mezi přední světové digitální lídry. Stávající nerovnost v různých parametrech digitální suverenity ovšem EHSV částečně přičítá bariérám mezi členskými státy, které ztěžují dokončení skutečného jednotného trhu. Jednotný trh je momentálně v zásadě seskupení několika menších vnitrostátních trhů, jejichž velikost žádnému podniku v EU nedává šanci konkurovat Microsoftům dnešního světa. V EU navíc panují rozdíly co do úrovně rozvoje a infrastruktury. Proto není překvapením, že digitálnímu trhu stále dominují podniky ze zemí mimo EU.

3.8.

EHSV se rovněž domnívá, že soustředění na problém digitální suverenity pomůže řešit také obavy týkající se ochrany soukromí a osobních údajů, zdanění, dat a veřejných zakázek. Nestane se tak přes noc, ani když zajistíme robustnější regulační rámec. Zejména zdanění se ukázalo jako kontroverzní téma, neboť technologické společnosti z USA mohou mít příjmy z transakcí s klienty v EU, což vyvolává otázku fyzické přítomnosti, která je zpravidla faktorem, který zakládá daňovou povinnost.

3.9.

V neposlední řadě EHSV již v dřívějším stanovisku (3) poukázal na význam digitální svrchovanosti jako klíčového pilíře hospodářského, sociálního a environmentálního rozvoje Evropy a zdůraznil, že digitální svrchovanost musí být založena na globální konkurenceschopnosti, která se opírá o pevnou spolupráci mezi členskými státy. Ta je nezbytným předpokladem toho, aby se EU mohla stát globálním lídrem, zvláště pak v otázkách spolehlivosti digitálních technologií.

4. Konkrétní připomínky

4.1.

EHSV vyzývá členské státy, aby účinně provedly digitální regulační rámec, který má chránit občany EU před excesy digitální světa a současně vymezit prostředí, v němž bude větší pozornost zaměřena na člověka a etiku. EHSV soudí, že regulační rámec by měl přispět k efektivnější správě digitálního odvětví EU. Přechod k digitalizaci by měly usnadnit také ochrana pracovníků a kolektivní vyjednávání. Technologickým společnostem v EU by měl být ve srovnání s jejich protějšky mimo Unii ponechán dostatečný prostor pro inovace a rozvoj, přičemž je dle možností vhodné prosazovat mezinárodní formy partnerství.

4.2.

Stanovením pravidel pro data původem z EU si Unie suverenitu zajistí nominálně, tím však technologické společnosti z EU ještě nedoženou globální dosah podniků ze zemí mimo její členské státy. Toho lze dosáhnout pouze politickým řízením, investicemi do výzkumu a inovací a řešením aktuálních nedostatků jednotného trhu.

4.3.

Předpokládá to progresivnější přístup k regulačnímu rámci, který bude utvářet digitální ekonomiku v nadcházejících letech. Neméně důležité je zajistit, aby platformy, ekosystémy a aktivity online byly otevřenější, spravedlivější a předvídatelnější a pravidla jejich provozu pokrývala též transparentnost a neutralitu použitých algoritmů. Za úvahu stojí též sdílení a interoperabilita dat.

4.4.

Co se týče budování digitální suverenity EU, EHSV volá po posílení koordinace mezi jurisdikcemi jednotlivých států, a zvláště pak mezi regulátory v této oblasti. Je třeba předefinovat stávající struktury správy tak, aby bylo možno posílit interakce mezi členskými státy, ale také usnadnit společné rozhodování o digitálních věcech. Podle mínění EHSV bude tento požadavek nezbytným předpokladem dosažení určité formy digitální suverenity. Současně EHSV varuje před nadměrnou regulací, která by mohla brzdit potenciální hospodářský růst.

4.5.

EHSV podporuje výzvy, aby EU svoji digitální suverenitu budovala skrze vývoj cloudové a datové infrastruktury a řešila tak dramatickou nerovnováhu na trhu s cloudovými službami a datovými úložišti spočívající v téměř absolutní dominanci podniků ze zemí mimo EU. To by pomohlo omezit bezpečnostní rizika pro občany EU. Zde EHSV znovu vyjadřuje podporu iniciativě spočívající v projektu Gaia-X, jehož cílem je poskytnout bezpečné prostředí pro správu dat občanů, podniků a vlád.

4.6.

EHSV uznává také potenciál EU stát se globálním lídrem ve shromažďování a zpracování dat, které je páteří digitální ekonomiky. Datový rámec EU pro shromažďování a sdílení dat má ohromný potenciál ve strategických odvětvích, jako je zdravotnictví, trh práce a doprava. Umožnil by občanům i podnikům přístup k celounijním datům (v souladu s předpisy na ochranu soukromí a dat) a zvýšil efektivitu na jednotném trhu.

4.7.

V této souvislosti EHSV vyzývá k aktualizaci politiky hospodářské soutěže a řešení stávajících nerovností. Tento krok by se měl zaměřit též na nekalé praktiky technologických společností ze zemí mimo EU i rostoucí vliv čínských digitálních společností v EU.

4.8.

EHSV uznává, že dosažení digitální suverenity bude záviset na tom, i) jak se technologické společnosti se sídlem v EU přizpůsobí legislativnímu rámci, ii) jaká opatření budou použita k řešení nedostatků jednotného trh a iii) jak bude probíhat výzkum a inovace digitálních technologií a jaké vzniknout investiční příležitosti. Současně EHSV nemůže ignorovat případnou úlohu malých a středních podniků při utváření digitální suverenity EU. Malé a střední podniky možná nebudou mít finanční prostředky k přímému zapojení do utváření digitální ekonomiky, mohou však přispět prostřednictvím interakcí s velkými technologickými společnostmi v EU.

4.9.

Závěrem EHSV zdůrazňuje, že stěžejní význam má pro budování digitální suverenity EU vzdělávání na všech úrovních (odborné či akademické). Vzdělávací ústavy musí investovat do relevantního výzkumu a inovací a zapotřebí je také sestavit rámec kvalifikovaných pracovníků, kteří budou schopni podpořit digitální strategii EU. Doporučuje se též koordinovaný přístup zahrnující různé typy vzdělávacích zařízení v EU.

V Bruselu dne 26. října 2022.

Předsedkyně Evropského hospodářského a sociálního výboru

Christa SCHWENG

(1) https://www.weforum.org/agenda/2021/03/europe-digital-sovereignty/.

(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).

(3) Úř. věst. C 365, 23.9.2022, s. 13.